František Chábera

*5.1.1912 – †21.10.1999, český stíhací pilot. Vyučil se elektromontérem, poté vstoupil do letectva a v letech 1930–1932 absolvoval leteckou školu v Prostějově. Posléze sloužil u Leteckých pluků 4 a 2, od roku 1934 působil jako zalétávací pilot v Letňanech. Po okupaci Československa wehrmachtem odešel přes Polsko do Francie. Po přeškolení se úspěšně zúčastnil bitvy o Francii. Po pádu Francie se přesunul přes severní Afriku do Británie, kde vstoupil do RAF. Jako příslušník 312. československé squadrony bojoval v bitvě o Británii, později se přihlásil k nočním stíhačům a sloužil u 96. a 68. squadrony. V srpnu 1942 se vrátil k 312. squadroně, s níž bojoval nad okupovanou Evropou. Přihlásil se jako dobrovolník do první budované čs. letecké jednotky v SSSR, kam odplul v únoru 1944. Po přeškolení se stal velitelem 2. letky 1. československého stíhacího pluku. Zúčastnil se Slovenského národního povstání, po kterém byl pluk reorganizován a Chábera převzal velení 1. letky. V roce 1945 bojoval i v ostravské operaci. Za celý konflikt sestřelil či poškodil 8 letadel. Po válce působil opět jako zalétávací pilot, po komunistickém převratu v roce 1948 byl zatčen a na pět let uvězněn. Po propuštění pracoval jako elektromontér. V průběhu života byl oceněn čtyřmi Československými válečnými kříži, Československou medailí Za chrabrost, Československou medailí Za zásluhy 1. a 2. stupně, francouzskými Croix de Guerre a Medaile Militaire, britskými The 1939–1945 Star a Air Crew Europe Star, sovětskou Medailí Za vítězství nad Německem a dalšími.