frankfurtské Národní shromáždění

První celoněmecký demokraticky volený parlament v letech 1848–49. Jeho vytvoření bylo umožněno březnovou revolucí roku 1848. První pokusy k jeho svolání ze strany liberálů a demokratů pocházejí z konce ledna 1848 (H.Gagem). 30.3. se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel se souhlasem panovníků německého spolku (souhlas byl vynucen revolučními událostmi) tzv. Vorparlament (předparlament), který připravil volby do Národního shromáždění. K poradám Vorparlamentu byl za Čechy přizván F. Palacký, který však pozvání odmítl (v dopise do Frankfurtu z 11.4.1848 vysvětlil samostatné politické cíle českého národa). Zasedání započala 18.5.1848. Svým složením nebylo toto Národní shromáždění schopno vytvořit demokratický stát. Převahu měli liberální a konzervativní poslanci, kteří pokládali shromáždění za vrchol a ukončení revoluce. Říšským správcem zvolili arcivévodu Jana Habsburského, který jmenoval říšskou vládu. Národní shromáždění vypracovalo dokument o základních právech německého lidu (od 27.12.1848 říšský zákon), jehož obsahem byla proklamace svobod. 28.3.1849 byla vyhlášena demokratická říšská ústava. Pruskému králi byla po bojích mezi jednotlivými poslaneckými kluby (viz též maloněmci, velkoněmci) nabídnuta německá císařská koruna. Po porážce revoluce (1849) se frankfurtské Národní shromáždění rozpadlo. Při následném pokusu o další zasedání byli rozehnáni vojskem.