expresionismus

divadlo – byl reakcí na psychologizující inscenace a herectví introspekce. Expresionističtí dramatikové a inscenátoři směřovali k maximálnímu vyhrocení dramatických konfliktů v zobecňující poloze typů a abstrakcí, které zastupovaly obecné myšlenkové tendence a ideje. Koncentrace na výraz se projevovala ve stavbě i v dialogu her stejně jako v režijním, hereckém a scénografickém vyjádření; zobecnění bylo dosahováno odvrácením od reality, pojetím scény jako volného prostoru pro účinné atakování diváka všemi dostupnými prostředky slova, zvuku, pohybu lidského těla a jeho výtvarnou kompozicí, vertikálním členěním jeviště (schodiště, „vysekávání“ detailů z temnoty světelným kuželem) a dynamickou, rytmickou výstavbou struktury jevištního díla. Divadelní expresionismus vznikl v Německu (dramatik E. Toller, režiséři L. Jessner, E. Piscator), u nás se projevil v části díla dramatiků A. Dvořáka a L. Blatného a v inscenační praxi jako jedna etapa vývoje režiséra K. H. Hilara.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 24. 10. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Eva Vrchlická.

Reklama: