expresionismus



Evropský umělecký směr rozvíjející se v 1. třetině 20. století a prohlašující vnitřní subjektivitu svět člověka za jedinou, pravou realitu a jeho vyjádření za hlavní cíl umění. Sociálně kriticky, zejména protiválečným patosem se mnohá díla výtvarného a literárního expresionismu odlišují od avantgardistických tendencí, jež se vyvíjejí s nimi paralelně či v opozici proti nim (kubismus, surrealismus). Expresionisté protestováli proti úpadku kultury, proti válce a sociálním protikladům, proti zotročení člověka věcmi a proti sociálním mechanismům, ubíjejícím lidskou osobnost. Někdy se obraceli k tématům revolučního heroismu, avšak do jejich humanistické, ale zároveň anarchistické vzpoury se mísily tóny až mystického úžasu a obdivu nad chaotickým bytím. V krizi civilizace spatřovali jeden z článků apokalyptických katastrof, jež opětovně postihují lidstvo i přírodu. Krizové jevy se jim jevily tak neobvyklé, že je nelze postihnout tradičními uměleckými prostředky. Počátky expresionismu sahají do 80. let 19. století (van Gogh a E. Munch). Jako zvláštní směr se zformoval roku 1905 zalložením skupiny umělců Die Brücke a časopisu Der Sturm . Termín expresionismus prosadil jeden z jeho zakladatelů H. Walden roku 1911.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 4. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: avantgarda, Conrad Veidt, Emil Artur Longen, Július Flache, modernismus, Oscar Fritz Schuh, ruské výtvarné umění, sovětská divadelní avantgarda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: