elektroinduktivní zkoušení materiálu

Metoda pro zjišťování povrchových vad hutních výrobků, popřípadě strojních dílů. Metody elektroinduktivního zkoušení materiálu: a) indikace rozptylového pole nad vadou ve zmagnetizovaném předmětu. Zjišťuje se elektromagnetickým snímačem, který se pohybuje nad povrchem zkoušeného předmětu a změny magnetických pole převádí na elektrické impulsy. Metoda je vhodná pro feromagnetické materiály, b) měření vodivosti povrchových vrstev předmětu vířivými proudy. Vady se projeví zhoršením vodivosti. Elektroinduktivní zkoušení materiálu je jednoduchá a rychlá defektoskopická metoda, umožňující automatizaci výrobní kontroly.