dvorská lyrika



Žánr středověké světské lyriky rozvíjející se ve 12. – 14. století ve Francii a šířící se do celé Evropy, podnícen hospodářským růstem měst a upevňováním feudálního řádu. Dominantním tématem dvorské lyriky je láska, promítnutá do abstraktní roviny plné alegorií a symbolů. Milostný cit patří výlučně vdané paní, jíž je muž "vazalsky" oddán a jemuž štěstí působí i odmítání. Autory dvorské lyriky byli trubadúři, básníci a hudebníci v jedné osobě, kteří své verše přednášeli za doprovodu strunného nástroje (v Německu minnesängři). Jejich tvorba se vyznačuje novátorským úsilím v oblasti formy (kancóna, tencóna) a hledáním nových výrazových prostředků. Některé strofické útvary jsou převzaty z lidové poezie (pastorála, alba).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 9. 8. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: