dux

Původně vůdce, průvodce, náčelník; od Diokleciánovy doby označení velitele vojsk v provincii. Hodnost byla převzata v barbarských říších pro správce rozsáhlých území (často území bývalých kmenů, jako ve franské říši) nebo pro malé nezávislé vládce (například v langobardské Itálii). Ve středověké latině vévoda. V byzantské říši správce thématu.