doména

Oblast uvnitř materiálu, kde mají atomové momenty shodný směr magnetizace nebo elektrické polarizace. Ve feromagnetických látkách tvoří domény základní stavební jednotku vnitřní struktury, která umožňuje minimalizaci celkové energie. Existenci magnetických domén postuloval v roce 1907 P. E. Weiss při výkladu spontánní magnetizace. Při vnějším magnetickém poli mohou domény růst, zanikat nebo měnit směr, což se projeví makroskopickou změnou magnetizace. Podobně existují domény ve feroelektrických materiálech, kde dochází ke změnám elektrické polarizace. Teorii domén a přechodových oblastí (doménových stěn) vytvořili v roce 1935 L. D. Landau a I. M. Lifšic na základě termodynamického přístupu. Doménová struktura ovlivňuje magnetické a elektrické vlastnosti materiálů a je zásadní pro fungování zařízení jako jsou magnetická záznamová média. Studium domén je součástí fyziky kondenzovaných látek a materiálového inženýrství.