dipól



Chemie
Asymetrické seskupení nábojů v molekule. Atomy různých prvků, z nichž se skládá molekula, mají různou afinitu k elektronům a páry vazebných elektronů jsou posunuty k atomu, který má afinitu k elektronu větší. Tento atom pak nese záporný náboj a druhý atom je nabit kladně (například ve vazbě C-Cl je kladně nabit uhlík). U symetrických molekul (například chlorid uhličitý CCl4) se tyto efekty vyruší a těžiště kladného náboje v molekule splývá s těžištěm záporného náboje, molekula je nepolární. U nesymetrických (například chloroform CHCl3) se nevyruší a těžiště kladného a záporného náboje jsou navzájem posunuta. Takový útvar se nazývá permanentní dipól, molekula je polární. Velikost dipólu je určena součinem náboje a posunutí nábojů, zvaným dipólový moment. K posunutí nábojů může též dojít přechodně v nepolární molekule vlivem vnějšího elektrického pole (například při přiblížení iontu či jiného permanentního dipólu k nepolární molekule). Takový dipól se nazývá indukovaný.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 8. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: van der Waalsovy síly.

Reklama: