Crookesův radiometr

Také Crookesův mlýnek, světelný mlýnek, sluneční mlýnek. Přístroj pro demonstraci vlivu elektromagnetického (světelného) záření, navržený Williamem Crookesem v roce 1872. Ve skleněné baňce se zředěným plynem (částečně odčerpaným) je na vyváženém otočném závěsu s velmi malým třením umístěn rotor s plátkovými lopatkami, které mají na každé straně jinou povrchovou úpravu a tím i jinou míru interakce s dopadajícím zářením. Později vznikly i verze s lopatkami stejného materiálu na povrchu lopatek, ale konkávně/konvexního tvaru. Pokud na rotor dopadá světlo, vytváří se na každé straně rotoru jinak velká síla a rotor se začne otáčet. Vysvětlení pro tuto sílu vzniklo od Crookesovy doby několik. Crookes sám se domníval, že jde o tlak záření, tedy o tlakový účinek jeho částicové formy. Pokud ovšem zředění plynu v baňce je vyšší, tedy vakuum je lepší, pohyb se zastaví, jak prokázaly pozdější pokusy. To vyvrací vysvětlení na základě vlivu tlaku částic záření. Proto se další koncepce přiklání k vysvětlení na základě termodynamických jevů ve zředěném plynu na povrchu lopatek rotoru a jejich následnému silovému vlivu na lopatky. Tuto teorii podporuje i změřená silová reakce baňky proti směru otáčení rotoru.