Červení

Polsky Czerwoni – polský revoluční demokratický politický tábor v období příprav povstání v ruském záboru Polska v letech 1861–1863. Vnitřně nejednotný, jeho levé a pravé křídlo se lišilo zejména přístupem k charakteru a termínu připravovaného povstání. Levé křídlo (J. Dąbrowski, Z. Sierakowski, B. Szwarce) reprezentovalo revoluční demokratickou ideologii, jeho vůdcové zdůrazňovali program společenských reforem, spolupracovali s ruským revolučním hnutím (2.12.1862 uzavřena dohoda s ruskou organizací Zemlja i volja o spolupráci v boji proti carismu). 17.10.1861 se ve Varšavě ustavil městský výbor, od jara 1862 se nazýval Ústřední národní výbor (po vypuknutí povstání se ustavil jako prozatímní vláda), který měl řídit všechny skupiny Červených v zemi; zároveň se přiostřily vztahy mezi Červenými a liberálně demokratickým táborem Bílých. Představitelé Červených (J. Dąbrowski, I. Chmieleński, L. Mierosławski) stáli v čele lednového povstání od 22.1. do dubna a krátce v květnu a listopadu 1863. Po porážce povstání se řada vůdců Červených v emigraci podílela na revoluční činnosti (W. Wroblewski a J. Dąbrowski bojovali v řadách Pařížské komuny).