červencová revoluce



Historie, revoluční boje ve Francií ve dnech 27.–29.7.1830, které vedly k pádu bourbonské monarchie. Předcházel jim nástup reakční vlády J. Polignaka, jemuž vyslovila sněmovna nedůvěru (16.3.1830). V nově vypsaných volbách získala většinu opozice. Karel X. se snažil volby anulovat a vydal absolutistické dekrety (ordonance), jimiž omezil ústavní svobody. Vyvolal tím ozbrojené povstání, jehož se účastnili zejména dělníci, řemeslníci a studenti. V důsledku omezeného vlivu republiky a demokratických organizací ovládli Paříž (zastoupením v tzv. municipiální komisi) představitelé a stoupenci konstituční monarchie, markýz La Fayette, J. Laffitte, C. Périer. Důsledkem červencové revolucece v roce 1830 bylo odstranění posledních výsad šlechty, snížení volebního cenzu a demokratizace veřejného života. Na trůn byl povolán Ludvík Filip Orleánský, rozhodující moc ve státě získali bankéři a průmyslníci. Revoluce měla ohlas zejména v Belgii, Německu a Polsku (revoluční vlna 30. let 19. století), vedla k úplnému rozbití systému Svaté aliance.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 3. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: červencové ordonance, Jules de Polignac.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: