cebuánština

Austronéský jazyk filipínské skupiny se zhruba 20 miliony mluvčích, rozšířený zejména na ostrově Cebu a v rozsáhlých oblastech středních a jižních Filipín. Je druhým nejvýznamnějším jazykem Filipín. V samotném jazyce se často označuje jako Bisaya nebo Sugbuanon. Vedle ostrova Cebu se používá také na Boholu, ve východní části Negrosu, na Siquijoru a ve velkých oblastech Mindanaa. Díky obchodním a migračním vazbám se rozšířil i do dalších částí Filipín. Slovní zásoba obsahuje značný podíl výrazů převzatých ze španělštiny v důsledku více než tří století španělské koloniální správy. Jazyk používá latinku a disponuje bohatou ústní i písemnou tradicí. Významnou součást cebuánské literatury tvoří náboženské texty, poezie, próza i moderní publicistika. Cebuánština slouží jako důležitý regionální dorozumívací jazyk v oblasti Visayas a na severu Mindanaa. Je blízce příbuzná dalším visajským jazykům, například hiligajnonštině a warayštině. Na rozdíl od filipínštiny, založené převážně na tagalštině, má samostatný historický vývoj a vlastní kulturní tradici. Patří k nejživějším regionálním jazykům Filipín a používá se v médiích, školství, literatuře i každodenní komunikaci milionů obyvatel.