Knižní vazba

Minuta s encyklopedií - 05. 04. 2007

K prvnímu svázání knihy do podoby velice podobné té dnešní došlo nejspíše ve starověkém Římě za vlády císaře Augusta. Do té doby bylo běžné tehdy používaný papyrus či pergamen stáčet do svitků, ale právě v době kolem přelomu letopočtu byly listy pergamenu prvně rozřezány a složeny do svazků. Snad mělo jít o napodobení spojení voskem potažených dřevěných destiček pomocí provázků, řemínků nebo kovových kroužků, které bylo v té době běžné. Středověké knižní vazby listy papíru nejen chránily, ale také zdobily. Často byly zhotoveny ze slonoviny nebo vyřezávané ze dřeva, potažené sametem nebo vykládané drahými kameny. Později se rozšířilo a na dlouhou dobu udrželo potahování kůží, v 15. století se objevilo pozlacování. S vynálezem knihtisku pak vzniklo řemeslo knihařů, kteří i přes rostoucí počet výtisků knižního díla často vytvořili nádherné vazby.

Sdílet:

Autor: -JH-

Reklama: