Golfový míček

Minuta s encyklopedií - 05. 06. 2007

Golfisté až do počátku 17. století odpalovali svými holemi dřevěné koule vyrobené pravděpodobně z bukového dřeva. Ty byly poté nahrazeny tak zvanými péřáky, jejichž výroba byla velmi nákladná a časově i zdravotně náročná. Peřím pěchované míčky se navíc velmi rychle ničily, přesto si však dokázaly svoji pozici uhájit až do roku 1848, kdy se objevily míčky gutaperčové. Šlo o koule vyrobené z gumovité látky tropického stromu perča, kterou bylo možno po vyvaření ve vodě tvarovat a poté nechat ztuhnout ve formě. Navíc bylo možné poškozené míčky opětovně zpracovat do žádané podoby. Éra gutaperčových míčků trvala až do počátku 20. století, kdy byl zaveden tak zvaný Haskellův míček s pryžovým jádrem. Dnešní golfové míčky jsou několikavrstvé a až na výjimky jsou většinou vyrobeny ze syntetických materiálů.

Sdílet:

Autor: -JH-

Reklama: