Bartoloměj Navrátil

*1.9.1848 (Staré Tvorovice) – †12.4.1927 (Prostějov), český moravský fyzik, matematik-statistik a pedagog, profesor a posléze ředitel gymnázia v Prostějově, objevitel elektrografie. Autor populárně-pedagogických, odborných a vědeckých studií, z nichž Nový druh elektrických obrazců (1889) a Dodatek k obrazcům elektrickým na deskách sensitivních (1889), první práce toho druhu v Rakousko-Uhersku, položily základy elektrografie. Recenzent gymnaziálních učebnic, aktivně hovořil německy a francouzsky. Narodil se ve Starých Tvorovicích (v domě č. 30) pololáníku Františku Navrátilovi a Barboře rozené Vojtěchové. Po splnění základní školní docházky absolvoval s vyznamenáním Státní gymnázium v Kroměříži, studoval na univerzitě ve Vídni a v Praze, kde roku 1872 získal aprobaci z matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia s vyučovacím českým jazykem. Jako gymnazijní profesor nastoupil do Prostějova. Roku 1878 byl povolán do rakouské armády, zúčastnil se v hodnosti nadporučíka bosenské operace, z níž se vrátil (1880) na své místo na gymnázium do Prostějova. Přednášel matematiku a fyziku, současně publikoval ze svého oboru, a to až do odchodu do penze roku 1908. Byl členem autorského kolektivu Ottova naučného slovníku, do kterého zpracoval několik hesel. Byl ženatý, na penzi žil v Prostějově-Plumlově ve svém vlastním domě, kde dále odborně pracoval na elektrografii biologických objektů. V roce 1927 měl připraveno pro tisk odborné pojednání, které však již nestihl publikovat.