ázerbájdžánská hudba

Hudba

Až do začátku 20. století se vyvíjela ústním lidovým podáním ve formě jednohlasého zpěvu nebo nástrojové hry. Pěvci ašugové pěstovali typické žánry jednohlasého improvizovaného zpěvu (dástán – epická forma střídající mluvený monolog se zpívaným nebo hraným úryvkem, bajatí zpěv s doprovodem). Paralelně se rozvíjelo umění pěvců (zvaných chanende), zpívajících hrdelním tónem ve vysokém rejstříku za doprovodu hudebních nástrojů básnicko-hudební formy, tzv. mugamy. (Mugam je též název pro každý z více než 70 modů ázerbájdžánské hudby). Ázerbájdžánská hudba je bohatá rovněž na instrumentální formy tanečního charakteru (jally – řadový tanec, džangi – bojový kolektivní tanec, mirzai – sólový tanec), které jsou hrány na nástroje drnkací (tar, saz), dechové (balaman zurna), bicí (nagara) a smyčcové (kemanča). Zakladní moderní ázerbájdžánská hudba je U. A. H. Hadžibekov (autor první ázerbájdžánské opery Lejli a Medžhun). Z dalších skladatelů například A. M. M. Magomajev. Hudební kultura Ázerbájdžánské republiky se rozvíjí na novém institucionálním základě. Roku 1920 bylo založeno Ázerbájdžánské divadlo opery a baletu M. F. Achundova v Baku, roku 1921 konzervatoř, roku 1936 filharmonie v Baku a Kirovabadu. Ze skladatelů například K. A. Karajev, A. D. I. Hadžijev (*1917), R. S. Hadžijev (*1922), F. M. D. Amirov (*1922 – †1984).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 6. 10. 2000
Autor: -red-

Reklama: