ars dicaudi

[Dykaudý, latina, umění skladby, slohu], soubor ustálených, z antické rétoriky a epistolografie odvozených teoretických zásad, jimiž se ve středověku řídila úprava a vnitřní uspořádání veřejných i soukromých písemností. Zpravidla doprovázen praktickými ukázkami listinných vzorů (formulářů).