Andalusie



[Andalúzie], historické území a autonomní kraj v jižním Španělsku u Středozemního moře. Ve starověku byla osídlena iberskými kmeny, které koncem 2. tisíciletí př.n.l. vytvořily tartéskou říši. Okolo roku 1100 začala foinická kolonizace, ve 3. století př.n.l. bylo území Andalusie připojeno ke Kartágu. Po dobytí Římany byla součástí Hispánie, provincie Baetiky. Počátkem 5. století Andalusie zažila vpády Vandalů (od nich pochází název Andalusie), Alanů a Vizigótů. Byla připojena k vizigótskému království (v letech 552-582 ovládána Byzancí), roku 711 k arabské říši. Termín Andalusie označoval ve středověku muslimské území na Pyrenejském poloostrově (al-Andalus). Území dnešní Andalusie bylo jádrem córdobského chalífátu, státu Abbádovců, významnou součástí říší Almorávidů a Almohadů. Po bitvě u Navas de Tolosa v roce 1212 se rozpadla na státy Córdobu, Jaén, Sevillu a Granadu, které ve 13.-15. století ovládla Kastilie. Ekonomickou strukturu Andalusie poškodil zákon o vystěhování Maurů (1502) po potlačení povstání v kraji Alpujarra. Rozkvět města Cádizu a Sevilly z obchodu se španělskými koloniemi. Za napoleonských válek středisko národního osvobozeneckého boje španělského lidu. V letech 1936-1939 probíhaly boje mezi frankisty a republikány severozápadně od Córdoby a Granady.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: arabská literatura, Federico García Lorca, Jaén, Jérez de la Frontera, La Alpujarra, Las Navas de Tolosa, Linares, Sevilla, španělská hudba, Vandalové.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: