Alain Delon



Biografie / Herci a herečky / Režiséři a režisérky / Produkce

*8.11.1935 (Sceaux u Paříže, Francie), francouzský filmový herec a příležitostný producent a režisér. Byl jediným synem provozovatele kina a pracovnice v lékárně. Když mu byly čtyři roky, rodiče se rozvedli a malý chlapec poté vyrůstal v severní Francii u pěstounů, kde se vyučil řezníkem. Již od mládí se u něho projevovala neklidná povaha, vystřídal několik škol, nějakou dobu pobýval v jezuitském internátě a dokonce se pokusil o útěk do USA. V osmnácti letech vstoupil do námořnictva a bojoval v Indočíně. Po předčasném propuštění v roce 1956 se vrátil do Paříže, kde pracoval jako číšník, kamelot či vrátný v obchodním domě. K herectví ho přivedla herečka Brigitte Auberová, která mu zprostředkovala kontakty v uměleckých kruzích. Delon absolvoval herecké kurzy a v roce 1957 debutoval před filmovou kamerou ve snímku Yvese Allégreta Když se do toho zaplete žena. Při natáčení druhého filmu Buď hodná a mlč (režie Marc Allégret) se poprvé setkal s další vycházející hvězdou Jeanem-Paulem Belmondem (před kamerou se sešli ještě dvakrát, naposled v roce 1997 ve filmu Poloviční šance, o kterém oba prohlásili, že bude jejich posledním). Díky svému přitažlivému zevnějšku se zpočátku stal ideálním představitelem romantických mladíků a rozporuplných milovníků. Mezinárodní hvězdu z něho učinil italský režisér Luchino Visconti, který ho obsadil do svých slavných snímků Rocco a jeho bratři (boxer Rocco) a Gepard (lehkomyslný světák Tancredi) a který mu také poskytl první jevištní zkušenost v tragédii Johna Forda Jaká škoda, že je to děvka (1961). Svou další hereckou kariéru však v podstatě podřídil komerční úspěšnosti a přehrál se do rolí energických, chladnokrevných a osamělých mužů činu, kteří často porušují zákony a konvence – byli to nemilosrdní gangsteři (Samuraj, Sicilský klan, Borsalino), lupiči (Gang), vrazi (Zavraždění Trockého, Štír), tvrdí policisté (Povídka o policajtovi, Slovo policajta), dobrodruzi (Černý tulipán) a milovníci (Dívka na motocyklu, Návrat Casanovy). Účinkoval ve filmech různých žánrů a kvalit, přičemž nejlépe se cítil v kriminálních dramatech známých specialistů na tento žánr (Jean-Pierre Melville, Henri Verneuile, José Giovanni, Georges Lautner a především Jacques Deray, který se stal jeho téměř dvorním režisérem). Příležitostně se uplatnil i v Hollywoodu. Stal se sice obdivovanou hvězdou, nikoliv však držitelem filmových cen (jedinou prestižní cenu, Césara 1984, mu vynesla role alkoholika v psychologickém dramatu Náš příběh). Jeho neotřesitelnou popularitu neohrozily ani četné skandály (např. záhadná vražda jeho osobního strážce či podezření z kontaktů s podsvětím) ani milostné aféry s filmovými partnerkami, mezi něž patřily zejména Romy Schneiderová, Mireille Darcová či později mladičká Anne Parillaudová. V roce 1964 založil produkční společnost Delbeau Productions (později transformovanou na firmu Adel), v níž se realizovaly četné kriminální filmy, na nichž se příležitostně podílel jako scenárista a od počátku 80. let i jako režisér. Kromě filmových aktivit podniká v kosmetickém průmyslu a obchoduje s módní konfekcí. V roce 1995 byl na MFF v Berlíně za své celoživotní dílo oceněn Zlatým medvědem. Z manželství s herečkou a režisérkou Nathalií Delonovou (1964-1969) pochází syn Anthony Delon, který se rovněž stal hercem. Počátkem 90. let se oženil s někdejší holandskou královnou krásy a fotomodelkou Rosalií van Brevenovou.

Vybraná filmografie (herec, není-li uvedeno jinak): kriminální drama Když se do toho zaplete žena (1957), Buď hodná a mlč (1958), kriminální drama V plném slunci (1960), významné sociální drama o osudech rodiny lukánských vystěhovalců v průmyslovém velkoměstě Rocco a jeho bratři (1961), satirická komedie Jaká slast žít (1961), významné psychologické drama na téma vyprahlosti citových vztahů Zatmění (1961), povídkový snímek Ďábel a desatero (1962), vynikající adaptace románové fresky Giuseppa Tomasiho di Lampedusy Gepard (1962), snímek o nezdařeném plánu na vyloupení herny Melodie podzemí (1962), dobrodružná kostýmní komedie Černý tulipán (1963), kriminální komedie Kočky (1963), válečné drama Hoří Paříž? (1965, též uváděno pod názvem Hoří už Paříž?), válečné drama Ztracená hlídka (1966), příběh dvou pilotů Dobrodruzi (1966), Za řekou je Texas (1966), kriminální komedie Ďábelsky váš (1967), drsné drama z podsvětí Samuraj (1967), příběh o citových vztazích studentky ke dvěma milencům Dívka na motocyklu (1968), komedie Bazén (1968), zdařilá gangsterská komedie (navíc s J. Gabinem a L. Venturou) Sicilský klan (1968), dobrodružný příběh z marseillského podsvětí Borsalino (1970), kriminální příběh Osudový kruh (1970), adaptace románu G. Simenona Vdova Coudercová (1971), netradiční western Krvavé slunce (1971), kriminální komedie Byl jednou jeden policajt (1971), adaptace románu Bernarda Wolfa Zavraždění Trockého (1972), kriminální drama Policajt (1972), drama tajných agentů, zapletených do politické vraždy, Štír (1972), psychologicko – kriminální drama Léčba šokem (1972), drama Spálené stodoly (1973), výtečné psychologicky laděné drama z vězení propuštěného muže Dva muži ve městě (1973), komorní psychologicko – kriminální thriller Ledová ňadra (1974), volné pokračování snímku Borsalino s názvem Borsalino a spol. (1974), dobrodružný snímek Zorro (1975), kriminální drama Povídka o policajtovi (1975), adaptace románu Raymonda Danona Cikán (1975), drama policisty Jako bumerang (1976), okupační drama skrývajícího se žida Pan Klein (1975), snímek o bandě lupičů Gang (1976), kriminální drama Smrt darebáka (1977), kriminální thriller o nepohodlném svědkovi zločinu Tři muži na zabití (1980), dramatická rekonstrukce nezdařeného atentátu na Churchilla, Roosevelta a Stalina během teheránské konference Teherán-43 (1980), v chandlerovském stylu natočená krimi a Delonův režijní debut Kdo nastaví kůži (1981, + režie a spol. na scénáři), kriminální drama Rváč (1983, + režie a spol. na scénáři), drama podle prvního dílu románového cyklu Marcela Prousta Hledání ztraceného času Swannova láska (1983), psychologické drama Náš příběh (1984; César za herecký výkon), klasická krimi Slovo policajta (1985), psychologicko – kriminální drama Vražedný tanec (1990), Návrat Casanovy (1991), úsměvná moderní alegorie Sto a jedna noc (1994), akční mafiánská komedie Poloviční šance (1997), komedie Herci (2000), rodinné akční drama Lev (2003), koprodukční (Francie, Německo, Španělsko, Itálie) rodinná komedie podle známého komiksu Asterix a Olympijské hry (2008), romantická koprodukční (Francie, Belgie) komedie Un mari de trop (Příliš mnoho manželů, 2010), ruská rodinná povídková komedie S novym godom, mamy! (2012).



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 2. 2. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: francouzská kinematografie, Jean-Paul Belmondo, Jean-Rerre Melville, Ladislav Lakomý, Luchino Visconti, Michelangelo Antonioni, Michèle Morganová, Miroslav Moravec.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: