Agnieszka Holland

*28.11.1948 (Varšava, Polsko), významná polská filmová a televizní režisérka, scenáristka a příležitostná herečka. V letech 1966-1971 studovala režii na pražské FAMU, kde také prožila bouřlivé události konce 60. let (mj. se na měsíc ocitla v ruzyňské věznici) – toto období zachycuje dokument Návrat Agnieszky H. (2013, režie Krystyna Krauze a Jacek Petrycki). Poté se věnovala divadelní režii v Gorce a v Krakově. Svou filmařskou praxi zahájila jako asistentka režie u Krzysztofa Zanussiho na filmu Iluminace (1973). Po několika letech působení v televizi se zejména zásluhou režiséra Andrzeje Wajdy, na jehož několika filmech se podílela, prosadila jako významná scenáristka a režisérka, jejíž první psychologická dramata s prvky tehdejšího „filmu morálního neklidu“ pojednávala o palčivých problémech polské společnosti. Od roku 1981, kdy emigrovala, žije a pracuje v zahraničí, především ve Francii, a nadále se věnuje závažným historickým a společenským tématům; často se zaobírá i otázkami víry. Spolupracovala s významnými světovými herci a podílela se na režii amerických seriálů JAG (1995) a Odložené případy (2003). Její filmy byly třikrát nominovány na Oscara, jejím posledním úspěchem je třídilný televizní projekt v produkci HBO Hořící keř, který byl sestřižen do stejnojmenného celovečerního filmu, oceněného jedenácti Českými lvy včetně kategorií nejlepší režie a nejlepší film. Za své celoživotní úspěchy obdržela několik ocenění, mj. Důstojnický kříž za výjimečný přínos polské kultuře. S manželem, slovenským režisérem Laco Adamikem, mají dceru Kasiu Adamikovou, která se rovněž stala režisérkou (mj. obě spolupracovaly na náročné realizaci filmu Jánošík: Pravdivá historie).

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): psychologický snímek o problémech mládeže Konkurz na život (1977, spol. na režii s Jerzym Domaradzkim), politická metafora a samostatný celovečerní režijní debut Provinční herci (1980; Cena mezinárodní kritiky na MFF v Cannes), tragický příběh polských vlastenců Horečka (1980), televizní drama Osamělá žena (1981), s komunistickou minulostí účtující drama Výslech (1982, herečka), historické drama Danton (1982, spol. na scénáři), tragický příběh vztahu sedláka a židovské studentky Hořká žeň (1985; nominace na Oscara za nejlepší zahraniční film), politické drama Jak zabít kněze (1988, + spol. na scénáři), tragikomický příběh židovského mladíka podle románu Solomona Perela Evropa, Evropa (1989; nominace na Oscara), televizní adaptace hry Václava Havla Largo desolato (1989), drama Olivier, Olivier (1992), adaptace románu Francis Hodgson Burnettové Tajemná zahrada (1993), životopisný snímek o vztahu Arthura Rimbauda a Paula Verlaina Úplné zatmění (1995), romantické drama podle románu Henryho Jamese Washingtonovo náměstí (1997), psychologické drama Třetí zázrak (1999), drama Julie na cestě domů (2002; též uváděno pod názvem Léčitel), životopisný snímek o posledních dnech slavného skladatele Ve stínu Beethovena (2005), historický životopisný velkofilm o známém zbojníkovi Jánošík: Pravdivá historie (2009, režie ve spolupráci s Kasiou Adamikovou), podle skutečných událostí natočené válečné drama V temnotě (2011; mj. Cena za režii na MFF ve Valladolidu, Zlatý lev na Festivalu polských hraných filmů v Gdyni, nominace na Oscara), jedenácti Českými lvy oceněné mrazivé drama z období začínající normalizace po sebeupálení Jana Palacha Hořící keř (2013; Český lev za nejlepší režii a nejlepší film), mysteriózní kriminální drama Přes kosti mrtvých (2017, + spol. na scénáři), životopisné drama západního novináře z doby velkého hladomoru na Ukrajině Pan Jones (2019), životopisné drama léčitele Mikoláška na pozadí dobových událostí podle scénáře M. Epsteina Šarlatán (2020), koprodukční (Polsko, Česko, Francie, Belgie) drama Hranice (2023), koprodukční (Česko, Německo, Polsko) mysteriozní životopisné drama o Franzi Kafkovi Franz (2025).