afroasijské jazyky



Dříve nazývané semitohamitská nebo hamitosemitská jazková rodina v severní Africe (jazyky berberské, egyptština), jihozápadně a východně od jezera Čad (čadské jazyky), v severovýchodní Africe (kušitské jazyky) a v Asii až po severní Sýrii, Mezopotámii a Arabský poloostrov (jazyky semitské). Dělí se na pět uvedených větví, někdy se z kušitských jazyků vyděluje jejich západní skupina jako šestá afroasijská větev (omotická). Dříve se za původní sídlo této rodiny pokládala Asie, dnes se uvažuje spíše o Africe, kde se zhruba mezi lety 9000 – 6000 př.n.l. původní jednota začala rozpadat a začaly se postupně tvořit jednotlivé větve, z nichž semitská se kolem roku 5000 posunula do Asie, kde se od 4. tisíciletí vytvářely jednotlivé semitské jazyky. Nejstarší literární dokumentaci má egyptština a jazyky semitské (akkadština, eblajština z poloviny 13.tisíciletí př.n.l.) Ostatní větve a jazyky jsou dokumentovány převážně novodobými směry. Výraznými rysy afroasijských jazyků jsou hrdelnice a tzv. emfatické (glotalizované nebo faryngalizované) souhlásky, bohatý systém tvoření slov pomocí prefixů, sufixů a vnitřní flexí. Kořen slova se postupně ustálil jako konzonantní. Afroasijské jazyky se někdy spojují s jinými rodinami v rámci nostratické nadrodiny (mj. s jazyky indoevropskými, kartvelskými), jindy se zdůrazňují vztahy k jiným africkým rodinám. Kulturní význam afroasijských jazyků je mj. v tom, že se staly nositeli nejstarších kultur světa, egyptské a semitské v Mezopotámii.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 29. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: berberština, kušitské jazyky, maltský jazyk, Tigrejci.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: