aerob
Lékařství / Mikrobiologie / Biochemie / Ekologie
Organismus, který ke svému růstu nezbytně potřebuje molekulární kyslík (O₂), jenž slouží jako konečný akceptor elektronů v aerobním dýchání. Termín zavedl v letech 1860–1861 L. Pasteur během svých studií mikroorganismů a jejich vztahu ke kyslíku. Podle tolerance k jeho koncentraci se aeroby dělí na obligátně aerobní (závislé na vysoké hladině kyslíku), fakultativně aerobní (schopné růst i bez kyslíku díky přepínání mezi aerobním dýcháním a fermentací) a mikroaerofilní (vyžadující nízké koncentrace O₂, který je pro ně ve vyšších hodnotách toxický). Typickými aerobními organismy jsou mnohé gramnegativní i grampozitivní bakterie, například rody Pseudomonas, Mycobacterium nebo Bacillus, ale i většina hub a eukaryotních buněk. Aeroby hrají zásadní roli v biogeochemických cyklech, zejména v oxidaci organické hmoty v povrchových vrstvách půd, vod a atmosféře. V lékařství mají význam jako původci infekcí, které se rozvíjejí v dobře okysličených tkáních (např. mykobakteriální onemocnění). Aerobní metabolismus je energeticky efektivnější než anaerobní procesy a umožňuje rychlejší růst i intenzivní buněčný metabolismus. Aeroby jsou tak klíčové nejen v mikrobiologii, ale také v ekologii a biochemii, kde představují protiklad organismů označovaných jako anaeroby.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
10. 12. 2025
Autor: -red-
Odkazující hesla: anaerob, Bartonella, Chromobacterium, Legionella.
Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!