adaptační syndrom



[latina], nervově humorální, fylogeneticky fixovaná reakce na stresové podněty (stresory) zevního nebo vnitřního prostředí organismu. Projevuje se obvykle mobilizací hormonů kůry a dřeně nadledvin. Cílem této reakce označené jako celkový adaptační syndrom je aktivace kardiovaskulárního systému a energetických zdrojů umožňujících organismu rychlou aktivitu (boj, útěk) a přežití působení stresoru. Zapojování adaptační reakce může působit škodlivě v případech, kdy kardiovaskulární a metabolická odpověď na stresor není účelná v podmínkách současného života člověka. Nepřiměřené spouštění adaptační reakce se může uplatňovat v etiopatogenezi některých onemocnění, například u hypertenze, srdeční koronární choroby a vředové choroby. Viz také generalizovaný adaptační syndrom; stres. Termín zavedl roku 1936 kanadský lékař maďarského původu H.H.B. Selye.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: stres.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: