teorie kulturních okruhů

Ahistorický směr v etnografii tzv. vídeňské školy, založený na předpokladu, že každý kulturní prvek byl vynalezen vždy na jednom místě a odtud se kulturním stykem a migrací obyvatelstva rozšiřoval. Pod vlivem migrační teorie F. Ratzela ji formuloval koncem 19. století L. Frobenius a rozpracovali začátkem 20. století F. Graebner a W. Schmidt. Stejnorodé kulturní prvky a kulturní komplexy určité oblasti shrnovali v okruhy, jejichž posloupnost měla odrážet historický vývojový proces. Teorie kulturních okruhů („Kulturkreislehre“) zastávali hlavně konzervativní a klerikální etnografové.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 10. 2006
Autor: -red-

Reklama: