rabdoviróza amurů

Lékařství

Rhabdovirosis ctenopharyngodonis, GRD – Grasscarp Rhabdovirus Disease – onemocnění býložravých ryb, které se symptomaticky podobá jarní virémii kaprů. Původcem nemoci je opět rabdovirus, který se ovšem sérologicky liší od Rhabdovirus carpio, avšak je strukturálně identický s virem způsobující rabdovirózu plůdku štik (PFRD). Patogen se pomnožuje na běžných tkáňových kulturách při optimální teplotě 20 °C. Choroba se šíří infikovanou vodou přes žábry nebo přímým kontaktem s nemocnými rybami. Experimentálně nakažené ryby vylučují virus ve výkalech asi po dobu dvou týdnů. Dosud není přesně známa úloha amurů a štik jako možných rezervoárů a přenašečů viru. Teplota vody nad 14 °C a mladý věk ryb se řadí k podmiňujícím faktorům vzniku tohoto onemocnění. Choroba probíhá akutně, náchylný k onemocnění je zejména plůdek. Po experimentální infekci a při teplotě 14 °C trvá inkubační doba šest dní u plůdku štiky, nebo až deset dní u starších ryb. Klinické příznaky se podobají jarní virémii kaprů, objevují se např. poruchy plavání, apatie, ztráta reflexů a nenormální poloha těla. I patologické změny se od změn při jarní viremii kaprů příliš neliší. Při pitvě lze nalézt hemoragie na ploutvích a v oku, zvětšené orgány dutiny tělní, krváceniny, střevo bývá obvykle prázdné s obsahem žluté rosolovité hmoty. Plůdek štiky vykazuje po experimentální infekci příznaky a patologické změny typické pro rabdovirózu plůdku (PFRD). Diferenciálně je nutné odlišit dušení, bakteriální, parazitární choroby a intoxikace, které se mohou projevovat podobnými klinickými a patologickými změnami. Specifická terapie není známa. Na potlačení sekundárních bakteriálních infekcí lze použít antibiotika nebo chemoterapeutika. Preventivně se zavádějí a dodržují obecná hygienická a nákazová opatření včetně zábrany přímých kontaktů s nemocnými nebo podezřelými rybami. Dále se může využít dezinfekce jiker jododetergentními preparáty.

Datum vytvoření: 4. 3. 2009
Datum aktualizace: 4. 3. 2009
Autor: -vc-

Reklama: