bioklimatologie

[Řečtina], v mezinárodním pojetí nauka o vzájemných vztazích mezi živými organismy (rostlinami, živočichy a člověkem) a podnebím (klimatem), součást oboru biometeorologie. V českém tradičním pojetí je bioklimatologie chápana jako nauka o vzájemných vztazích mezi živými organismy a atmosférickým (přesněji: půdně ovzdušným) prostředím, k němuž se připojují i vlivy geofyzikální a kosmické, pokud ovlivňují biosféru. Mimozemským prostředím se zabývá bioklimatologie kosmická. Bioklimatologie studuje fyziologické i patologické reakce organismů a jejich vztah k atmosférickým dějům a zabývá se i studiem změn prostředí vlivem organismů. Rozhodující je hledisko biologické na rozdíl od meteorologie, mikrometeorologie, klimatologie nebo mikroklimatologie, jejichž postupů bioklimatologie často využívá. Cílem studia je zjistit podmínky prostředí pro existenci organismů a umožnit záměrné ovlivnění biologických pochodů. Termín bioklimatologie byl poprvé užit v roce 1910.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: biometeorologie, ekoklimatologie.

Reklama: