nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Cage
 [Kejdž], Nicolas, *7.1.1964 (Long Beach, Kalifornie, USA), vlastním jménem Nicolas Kim Coppola...

Alekan
 Henri, *10.2.1909 (Paříž, Francie) – †15.6.2001 (Auxerre, Francie), francouzský kameraman. Do...

Lipský
 Oldřich, *4.7.1924 (Pelhřimov) -†19.10.1986 (Praha), významný český filmový režisér a ...

Falk
 Peter, *16.9.1927 (New York, USA) – †23.6.2011 (Beverly Hills, Kalifornie, USA), vlastním...

R.E.M.
 Americká hudební skupina vzniklá roku 1980 na univerzitě v Athens ve státě Georgia. Tvořili ji...


Slunce fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Astronomie, ústřední těleso sluneční soustavy, kterou ovládá svou gravitací a dodává jí naprostou většinu energie. Slunce je součástí Galaxie zvané též Mléčná dráha, od jejíhož středu je vzdáleno asi 8200 parseků a obíhá jej rychlostí 220 km·s-1 (1 oběh za 230 mililonů roků). Průměr Slunce je 1,4 milionů km, průměrná hustota 1410 kg·m-3 (ve středu 100000 kg·m-3). Průměrná doba siderické rotace je 25,4 dne. Povrchová teplota je asi 5700 K, směrem ke středu stoupá až na 13 milionů K. Za těchto podmínek probíhají termonukleární reakce, při nichž 1 kg vodíku shoří na 0,993 kg helia a uvolní se energie asi 6,3·1014J. Celkem Slunce vyzařuje asi 3,9·1026W. Patří mezi průměrné hvězdy (absolutní vizuální velikost 4,77, zdánlivá -26,8).
Množství slunečního záření, které dopadá na atmosféru Země, udává sluneční konstanta. Závisí též na sklonu Země k paprskům (nejvíce záření dopadá do oblasti rovníku, nejméně do polárních oblastí), což určuje podnebí Země. Ve vysoké atmosféře dochází při pohlcování záření k ionizaci atomů a molekul a ke vzniku ionosféry. Celkem Země zachytí asi miliardtinu slunečního záření, což stačí k udržení života. Přímému pozorování je dostupná pouze vnější část Slunce zvaná atmosféra, skládající se z fotosféry, chromosféry a koróny.


Slunce


 

Odkazující hesla: Ångström, aberace, aktivní radioastronomie, Andromeda, Antares, apex Slunce, apex Země, Arktur, Asterion, atmosférické slapy, Betelgeuze, Capella, černá díra, černý trpaslík, červánky, denní paralaxa, Dirakova-Jordanova kosmologie, dmutí moře, družice, efemeridová astronomie, ekliptika, elongace, eruptivní protuberance, fázový úhel, fiktivní střední Slunce, Galaxie, geomagnetické variace, Gouldův pás, Halleyova kometa, heliocentrická dráha, Hertzsprungův-Russellův diagram, horoskop, hvězda, hvězdná atmosféra, chromosféra, Icarus, intramerkuriální planeta, ionosférická bouře, jarní bod, Jeansova teorie, Kapteynova hvězda, Keplerovy zákony, klidné Slunce, kontakt, koronograf, kosmické rychlosti, kosmické záření Slunce, kosmický šum, kosmogonie, Magalhãesova oblaka, magnetické pole Slunce, menotaxe, meteorický roj, Mléčná dráha, nerovnost v pohybu měsíce, neutronová hvězda, nimbostratus, oběh, oceánické slapy, odsluní, Olbersovo paradoxon, OSO, ozon, paralaxa, parsek, pasivní radioastronomie, Patroklos, pericentrum, periodická kometa, planetární kosmogonie, planetární meteorit, planetky, planety, Praslunce, pravá anomálie, protuberance, Proxima Centauri, prstencové zatmění, přílivové vlny, pyranometr, radiové Slunce, radiový spektrogram, roční nerovnost, roční období, roční paralaxa, rovina ekliptiky, Russell, rušící těleso, sezónní akumulace tepla, skočný příliv, Skylab 1, slapy, sluneční atmosféra, sluneční disk, sluneční energie, sluneční příliv, sluneční skvrny, sluneční soustava, sluneční svit, souhvězdí, spektroheliograf, staroměstský orloj, subsolární bod, svit sluneční, svítivost, tlak záření, Toliman, Trójané, Trombův-Meinelův koncentrátor, třídy svítivosti, Večernice, veleobr, vnitřní planeta, vysoká atmosféra, vzdálenost perihelu, záblesk, západ hvězdy, zatmění Slunce, zdánlivý pohyb, Země, zemská osa, zvěrokruh
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 24.1.2019
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.