nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Team
 Slovenská martinská hudební skupina založená roku 1980 kytaristou Dušanem Antalíkem a ...

Cash
 [Keš], Johnny, *26.2.1932 (Kingsland, Arkansas) – †12.9.2003 (Nashville, Tennessee), plným...

Michalkov
 Nikita, *21.10.1945 (Moskva, Sovětský svaz), vlastním jménem Nikita Sergejevič Michalkov, významný...

Drda
 Zbyněk, *29.3.1987 (Ostrov nad Ohří), český zpěvák. Od mládí navštěvoval lekce hry na klavír a ...

Herz
 Juraj, *6.9.1934 (Kežmarok) – 8.4.2018, filmový režisér, scenárista a herec. Vystudoval...


Russell
Bertrand Arthur William, *18.5.1872 – †2.2.1970, britský filozof, logik a matematik; vůdčí představitel analytické filozofie. Profesor univerzity v Cambridgi a na řadě dalších univerzit ve Velké Británii, USA a jinde; člen londýnské Royal Society. Charakterizuje jej všestrannost zájmů a neobyčejně rozsáhlá veřejná a publikační činnost. Svůj myšlenkový vývoj sám charakterizoval jako cestu od platónsky chápaného pythagoreismu k humanismu. Po krátkém zaujetí novohegelovstvím zastával zejména logický atomismus (1913–20) a neutrální monismus (1921–27). V teorii poznání byl pod vlivem J. Moora a A. Whiteheada nejblíže neorealismu, později se sbližoval s novopozitivismem, pokládaje kategorii hmoty a ducha za pouhé logické konstrukce na základě smyslových dat. V duchu humovské skepse uznával objektivnost faktů, avšak tuto objektivitu zakládal na pouhé víře v existenci vnějšího světa. Východiskem Russellovy filozofie byly studie z logiky a teorie základů matematiky, jimiž proslul od začátku 20. století a v nichž, využívaje myšlenek Leibnizových a Peanových, dále rozvinul filozofii a metodologii logicismu. Russellova filozofická evoluce odpovídá změnám v obsahu a formách jeho programu aplikace matematické logiky při řešení gnozeologických a teoretických problémů. V jedné etapě vedly pokusy o jeho realizaci k rozpuštění teorie poznání v logické analýze v jiné k redukci matematiky na logiku (Principia Mathematica, v letech 1910–13, společně s A. Whiteheadem). Russell objevil jeden z paradoxů teorie množin (tzv. Russellův paradox) a vytvořil originální variantu axiomatické teórie množin. Principia Mathematica se považuje za klasické dílo matematické logiky. V pojetí společenského života blízký psychologismu, spatřoval základ historického procesu a chování lidí v instinktech a vášních; existenci objektivních společenských zákonů neuznával. Od 1. světové války byl rozhodným zastáncem pacifismu, jeho abstraktní humanismus byl zároveň vášnivým protestem proti militarismu, později proti fašismu a projevoval se i aktivní ateistickou a protiklerikální propagandou. Od 50. let se připojoval stále důrazněji ke světovému mírovému hnutí, byl iniciátorem Einsteinova a Russellova Manifestu, spoluzakladatelem a prvým prezidentem Pugwashského hnutí vědců za mír, založil ve Stockholmu Russellův vietnamský tribunál (1966), stal se přímo symbolem nesmiřitelného boje proti jaderné válce a zbrojení. Česky vyšlo Problémy filozofie, Teorie poznáni, Proč nejsem křesťanem, Boj o štěstí, Manželství a mravnost, O výchově, Náboženství civilizaci? Nobelova cena za literaturu (1950).


 

Odkazující hesla: analytická filozofie, atomismus logický, filozofie vědy, Frege, heterologický paradox, intersubjektivita, logicismus, logika relací, Meinong, neorealismus, nepredikativní definice (funkce), Pugwashské hnutí, Spaulding, teorie typů, Whitehead, Wittgenstein
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 12.1.2014
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.