nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Safri Duo
 Dánská hudební skupina vzniklá roku 1988. Tvoří ji Uffe Savery a Morten Friis, spolužáci z ...

Pražský výběr
 Česká hudební skupina vzniklá roku 1976 jako odnož Pražského Big Bandu. První období čistého jazz...

Peha
 Slovenská hudební skupina založená roku 1997 v Prešově ve složení Katarína Knechtová (zpěv...

Cronenberg
 David, *15.3.1943 (Toronto, Kanada), kanadský filmový tvůrce – režisér, scenárista, producent...

B.S.P.
 Česká hudební skupina, tvoří ji hudebníci Ota Baláž, Kamil Střihavka a Michal Pavlíček (název...


Russell
Bertrand Arthur William, *18.5.1872 – †2.2.1970, britský filozof, logik a matematik; vůdčí představitel analytické filozofie. Profesor univerzity v Cambridgi a na řadě dalších univerzit ve Velké Británii, USA a jinde; člen londýnské Royal Society. Charakterizuje jej všestrannost zájmů a neobyčejně rozsáhlá veřejná a publikační činnost. Svůj myšlenkový vývoj sám charakterizoval jako cestu od platónsky chápaného pythagoreismu k humanismu. Po krátkém zaujetí novohegelovstvím zastával zejména logický atomismus (1913–20) a neutrální monismus (1921–27). V teorii poznání byl pod vlivem J. Moora a A. Whiteheada nejblíže neorealismu, později se sbližoval s novopozitivismem, pokládaje kategorii hmoty a ducha za pouhé logické konstrukce na základě smyslových dat. V duchu humovské skepse uznával objektivnost faktů, avšak tuto objektivitu zakládal na pouhé víře v existenci vnějšího světa. Východiskem Russellovy filozofie byly studie z logiky a teorie základů matematiky, jimiž proslul od začátku 20. století a v nichž, využívaje myšlenek Leibnizových a Peanových, dále rozvinul filozofii a metodologii logicismu. Russellova filozofická evoluce odpovídá změnám v obsahu a formách jeho programu aplikace matematické logiky při řešení gnozeologických a teoretických problémů. V jedné etapě vedly pokusy o jeho realizaci k rozpuštění teorie poznání v logické analýze v jiné k redukci matematiky na logiku (Principia Mathematica, v letech 1910–13, společně s A. Whiteheadem). Russell objevil jeden z paradoxů teorie množin (tzv. Russellův paradox) a vytvořil originální variantu axiomatické teórie množin. Principia Mathematica se považuje za klasické dílo matematické logiky. V pojetí společenského života blízký psychologismu, spatřoval základ historického procesu a chování lidí v instinktech a vášních; existenci objektivních společenských zákonů neuznával. Od 1. světové války byl rozhodným zastáncem pacifismu, jeho abstraktní humanismus byl zároveň vášnivým protestem proti militarismu, později proti fašismu a projevoval se i aktivní ateistickou a protiklerikální propagandou. Od 50. let se připojoval stále důrazněji ke světovému mírovému hnutí, byl iniciátorem Einsteinova a Russellova Manifestu, spoluzakladatelem a prvým prezidentem Pugwashského hnutí vědců za mír, založil ve Stockholmu Russellův vietnamský tribunál (1966), stal se přímo symbolem nesmiřitelného boje proti jaderné válce a zbrojení. Česky vyšlo Problémy filozofie, Teorie poznáni, Proč nejsem křesťanem, Boj o štěstí, Manželství a mravnost, O výchově, Náboženství civilizaci? Nobelova cena za literaturu (1950).


 

Odkazující hesla: analytická filozofie, atomismus logický, filozofie vědy, Frege, heterologický paradox, intersubjektivita, logicismus, logika relací, Meinong, neorealismus, nepredikativní definice (funkce), Pugwashské hnutí, Spaulding, teorie typů, Whitehead, Wittgenstein
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 12.1.2014
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.