nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Sarandon
 Susan, *4.10.1946 (Queens, New York, USA), vlastním jménem Susan Abigail Tomalin, americká filmová...

Holý
 Jiří, *27.11.1922 (Ružomberok, Československo) – †11.11.2009 (Praha, Česká republika), český...

Vávra
 Otakar, *28.2.1911 (Hradec Králové, Rakousko-Uhersko) – †15.9.2011 (Praha), významný český...

Kabátová
 Zita, *27.4.1913 (Praha, Rakousko-Uhersko) – †27.5.2012 (Praha, Česká republika), česká...

Vítová
 Hana, *24.1.1914 (Praha, Rakousko-Uhersko) – †3.3.1987 (Praha, Československo), vlastním...


protireformace
Úsilí katolické církve o potlačení reformace v 16. až 18. století a o opětné získání nadvlády nad větší částí Evropy. Ve střední Evropě byla protireformace horlivě podporována Habsburky, kteří ji využívali k posílení své centralizované moci.
Protireformace v českých zemích, zvláště v Čechách, probíhala v těsné závislosti na politicky motivovaném programu habsburských katolických panovníků od poloviny 16. století (jezuitské Klementinum v Praze roku 1556, obnovení pražského arcibiskupství roku 1561). Důležitý vliv měl v Praze papežský nuncius při dvoře Rudolfa II. (od roku 1599 Filip Spinelli). Relativně mírnější ráz protireformace se změnil po českém stavovském povstání v letech 1618–1920 a po bělohorské porážce. První fáze ostré protireformace byla připravována již roku 1621, ač byla tehdy motivována především politickými důvody. Spočívala ve zlomení hospodářské moci a politického vlivu účastníků českého stavovského povstání z řad šlechty a měšťanstva (dekret 1627). Po uzavření pražského (1635) a zejména vestfálského míru (1648) přestaly politické ohledy rozhodovat a uznaná zásada "čí zem, toho náboženství" se uplattňovala v násilné rekatolizaci měst i venkovského obyvatelstva vesměs jezuitskými misionáři za asistence armády (druhá fáze protireformace). Na českých sněmech byl katolicismus prohlášen za "gruntovní základ a hlavní privilegium Království českého" a stal se oficiální státní ideologií. Kacířství bylo považováno za politický delikt (v roku 1707 a 1729 – trest smrti nekatolickým kazatelům a jejich přechovávačům) a stát posléze převzal (1721) veškeré vyšetřování a souzení kacířství do vlastních rukou. Protože souběžně s protireformací probíhalo i utužování nevolnictví, měla zpravidla všechna revoluční vystoupení venkovského obyvatelstva v letech 1625–1775 sociální motivaci i náboženskou formu. Nástupem osvícenství v období rozkladu nevolnického řádu po polovině 18. století docházelo k zmírňování protireformace (1775). V roce 1781 skončena vydáním tolerančního patentu.


 

Odkazující hesla: druhá scholastika, Ferdinand II., Függerové, jezuitské školství, kacířství, Rudolf II., Slovenská evanjelická církev augsburského vyznania, španělské divadlo
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 29.6.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.