nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Mendes
 Sam, *1.8.1965 (Reading, Berkshire, Velká Británie), vlastním jménem Samuel Alexander Mendes...

Jirous
 Ivan Martin, zvaný Magor, *23.9.1944 (Humpolec) – †10.11.2011 (Praha), český básník, výtvarný...

Noiret
 [Nuare], Philippe, *1.10.1930 (Lille, Francie) – †23.11.2006 (Paříž, Francie), francouzský...

Šabach
 Petr, *23.8.1951 (Praha), český spisovatel. Studoval na střední knihovnické škole, po 1. ročníku...

Černoch
 Karel, *12.10.1943 (Praha) – †27.12.2007 (Praha), český zpěvák, textař a skladatel. Po...


protireformace
Úsilí katolické církve o potlačení reformace v 16. až 18. století a o opětné získání nadvlády nad větší částí Evropy. Ve střední Evropě byla protireformace horlivě podporována Habsburky, kteří ji využívali k posílení své centralizované moci.
Protireformace v českých zemích, zvláště v Čechách, probíhala v těsné závislosti na politicky motivovaném programu habsburských katolických panovníků od poloviny 16. století (jezuitské Klementinum v Praze roku 1556, obnovení pražského arcibiskupství roku 1561). Důležitý vliv měl v Praze papežský nuncius při dvoře Rudolfa II. (od roku 1599 Filip Spinelli). Relativně mírnější ráz protireformace se změnil po českém stavovském povstání v letech 1618–1920 a po bělohorské porážce. První fáze ostré protireformace byla připravována již roku 1621, ač byla tehdy motivována především politickými důvody. Spočívala ve zlomení hospodářské moci a politického vlivu účastníků českého stavovského povstání z řad šlechty a měšťanstva (dekret 1627). Po uzavření pražského (1635) a zejména vestfálského míru (1648) přestaly politické ohledy rozhodovat a uznaná zásada "čí zem, toho náboženství" se uplattňovala v násilné rekatolizaci měst i venkovského obyvatelstva vesměs jezuitskými misionáři za asistence armády (druhá fáze protireformace). Na českých sněmech byl katolicismus prohlášen za "gruntovní základ a hlavní privilegium Království českého" a stal se oficiální státní ideologií. Kacířství bylo považováno za politický delikt (v roku 1707 a 1729 – trest smrti nekatolickým kazatelům a jejich přechovávačům) a stát posléze převzal (1721) veškeré vyšetřování a souzení kacířství do vlastních rukou. Protože souběžně s protireformací probíhalo i utužování nevolnictví, měla zpravidla všechna revoluční vystoupení venkovského obyvatelstva v letech 1625–1775 sociální motivaci i náboženskou formu. Nástupem osvícenství v období rozkladu nevolnického řádu po polovině 18. století docházelo k zmírňování protireformace (1775). V roce 1781 skončena vydáním tolerančního patentu.


 

Odkazující hesla: Ferdinand II., Függerové, jezuitské školství, Rudolf II., Slovenská evanjelická církev augsburského vyznania
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 29.6.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.