Pákistán

Mapa



Státy / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 796095 km2.
Počet obyvatel: 141900 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 178 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1947).
Správní členění: 4 provincie, fed. Distrikt hlav. města.
Hlavní město: Islámábád 359 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Karáchi 9 863, Lahore 5 085, Faisalábád 1875, Pesháwar 1676, Gujránwála 1663, Ráwalpindi 1290.
Nejvyšší hora: Tirich Mir 7706 m.
Významné řeky: Sindh/Indus 3190 km, Sutlej 1450 km, Chenab 1100 km.
Hlavní etnické skupiny: Pandžové 48%, Paštunové 13%, Sindhové 12%, Saraikové 10%, Urdové 8%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,8% (1991–96).
Úřední jazyk: urdština.
Gramotnost: 38%.
Náboženství: muslimové 95%, křesťané 2%, hinduisté.
Měna: 1 pákistánská rupie (PKR) = 100 paisů.
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl.
HNP na 1 obyvatele: 480 USD.

První státy vznikly na území dnešního Pákistánu ve 3. tisíciletí př.n.l. Země byla považována za bránu do Indie a stala se cílem mnoha nájezdů. Od 16. století byla součástí říše Velkých Mughalů, postupně byl zaveden islám. Později byla země začleněna do Britské Indie. Konflikty mezi hinduisty a muslimy vyústily na počátku 20. století v požadavek samostatného muslimského státu, který byl roku 1947 založen (při dělení Britské Indie) pod názvem Pákistán. Jeho území bylo rozděleno na 2 části – Západní (Severozápadní pohraničí) a Východní Pákistán (Východní Bengálsko). Mezi nimi ležela Indie. V letech 1947–1949 a 1965 vedla země s Indií válku o sporná území Džammú a Kašmír. Ústava z roku 1956 znamenala zřízení islámské republiky a vznik parlamentu. V roce 1970 získal Východní Pákistán autonomii, přesto se v roce 1971 odtrhl pod názvem Bangladéš. Následnou válku Bangladéš vyhrál díky indické pomoci. Po vojenském převratu z roku 1977 zemi vládli vojáci, po zrušení stanného práva v roce 1985 se Pákistán postupně vrací k demokracii.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Árjové, Asie, Bagdádský pakt, balúčský jazyk, Bengálsko, Čanáb, CENTO, Džammú, Harappa, Hindúkuš, Indické náboženství a mytologie, Indoganžská nížina, Islámábád, Kálí Gul Mohammed, kašmírská otázka, Kili Gul Muhammad, Kót Dídží, Kvéta, Mohammad Rafiq Tarar, Pákistánci, Paňdžáb, Paňdžábci, Rádžastán, Taškent, Thal, Tirič Mir.




Reklama: