nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Hanus
 František, *12.5.1916 (Valašské Meziříčí) – †2.12.1991 (Praha), český herec. Studoval...

Johansson
 Scarlett, *22.11.1984 (New York, USA), vlastním jménem Scarlett Marie Johansson, americká filmová...

Binoche
 [Binoš], Juliette, 19.3.1964 (Paříž, Francie), francouzská filmová herečka. Pochází z divadelní...

Morcheeba
 Britská hudební skupina zformovaná v roce 1994 v Londýně. Tvoří ji Paul Godfrey, Ross...

Lefebvre
 [Löfébr], Jean, *3.10.1919 (Valenciennes, Francie) – †8.7.2004 (Marrákeš, Maroko), francouzský...


kontrapunkt
[latina, punctum contra punctum – nota proti notě], hudba, způsob skladebné práce, spočívající v současném vedení dvou nebo několika hlasů, jež jsou melodicky i rytmicky samostatné. Přitom se dbá nejen na postup hlasů, ale do větší či menší míry i na souzvuky, které spojením melodií vznikají. Kontrapunkt se dělí na imitační a neimitační, vokální a instrumentální. V imitačním kontrapunktu je hlas, který jako první přednáší melodii (proposta), melodicky napodobován druhým a dalším hlasem (risposta). V neimitačním kontrapunktu je se základní melodií (cantus firmus) vedena jedna nebo více dalších samostatných melodií. Kontrapunkt vokální (lineární) shrnuje zásady z období vokální polyfonie (15.-16. století; nizozemská polyfonie, G. P. da Palestrina); instrumentální (harmonický) kontrapunkt vychází z hudby barokní (17.-18. století; J. S. Bach) a více přihlíží k výsledným souzvukům hlasů. Hlavní kontrapunktické formy: kánon, fuga, kontrapunktické variace (ciaccona, passacaglia). Viz také imitace.


 

Odkazující hesla: Bach, benátská škola, Clemens non Papa, hudební teorie, imitace, Martini, polyfonie, těsna, West coast jazz
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.1.2019
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.