nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Michalkov
 Nikita, *21.10.1945 (Moskva, Sovětský svaz), vlastním jménem Nikita Sergejevič Michalkov, významný...

Špaček
 Ladislav, *17.8.1949 (Ostrava), český pedagog, televizní pracovník a poradce prezidenta...

Ready Kirken
 Česká pardubická hudební pop-rocková hudební skupina založená roku 1996. Původní sestava, kterou...

Trier
 Lars von, *30.4.1956 (Kodaň, Dánsko), dánský filmový a televizní režisér, scenárista...

Fialová
 Květa, *1.9.1929 (Veľké Dravce, Československo, dnešní Slovensko) – † 26.9.2017 (Čestlice...


Kapetovci
Francouzská dynastie, v přímé rodinné linii vládla ve Francii v letech 987–1328. Z vedlejších kapetovských větví Anjouovci, dynastie Valois, ďEvreux, orleánská, orleánsko-angoulémskáBourboni nastoupili na trůn v dalších evropských zemích (Sicílie, Neapolsko, Uhry, Navarra, Polsko, Španělsko ) a ve Francii panovali s přestávkou v letech 1792–1814 až do roku 1848 (Ludvík Filip Orleánský z vedlejší větve Bourbonů).
Vzestup Kapetovcu (původně Robertovci) nastal od 9. století v západofranské říši. Základní rodové moci Robert Udatný obdržel od Karla II. Holého v léno oblast Anjou, roku 861 byl pověřen obranou území mezi LoirouSeinou proti útokům Normanů. Za bojů s Normany získal rod přední postavení mezi královskými leníky, ovládl Paříž, Orléans, Tours a vytvořil v oblasti Íle-de-France vévodství franské či francouzské (lat. ducatus Franciae). V roce 888 byl Robertův syn Odo v Paříži prohlášen králem proti dosavadní dynastii Karlovců; byl však uznáván jen v oblasti bývalé Neustrie. Jeho syn vévoda Hugo Veliký povolal opět na trůn Karlovce, aby jejich prostřednictvím posílil svůj vliv. Po vymření hlavní linie Karlovců Ludvíkem V. byl v roce 987 v Senlis zvolen králem syn Huga Velikého Hugo Kapet. Kapetovci sehráli důležitou roli při vytváření středověké Francie. Rozšiřovali svou královskou doménu (Ile-de-France, Vexin, Orléans), obsazovali velká léna členy svého rodu (Burgundsko, Vermandois, Artois, Anjou), získávali další území sňatky s dědičkami velkých feudálů (Provence, Toulousko, Bretaň, Champagne) a zvyšovali s využitím církve a později legistů autoritu královské moci. Od Ludvíka IV. se království stávalo jednotícím poutem všech oblastí a národností feudální Francie (tuto úlohu si podrželo až do francouzská buržoazní revoluce konce 18. století). Za Filipa II. Augusta, Ludvíka IX. Svatého a Filipa IV. Sličného mocenský vzestup Kapetovců a reformy státu. Po vymření hlavní linie Kapetovců Karlem IV. Krásným v roce 1328 potvrdily francouzské stavy zásadu (dříve již 1316 a 1322), že francouzská koruna nemůže být dědičná v ženské linii, a povolály na trůn rod Valois, první z vedlejších větví Kapetovců.


 

Odkazující hesla: Anjouovci, Artois, Bosovci, Bretagne, Burgundsko, Courtenay, Eduard III., Eleonora Aquitánská, Filip VI., Francie, Franche-Comté, Hugo Kapet, Île-de-France, Isabela, Jindřich I., Karel I. Lotrinský, Karel IV. Krásný, Ludvík IX., Ludvík V., Ludvík VIII., Navarra, Noyon, Odo Pařížský, Orléans, orleánská dynastie, Paříž, Poitou-Charentes, Poitou, Robert Silný, říšská aristokracie, senešal, Valois, západofranská říše
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 10.5.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.