|
Aguilera
Christina Maria, *18.12.1980 (Staten Island, New York), americká popová zpěvačka. V dětství ji...
Zelazny
Roger, *13.5.1937 – †14.6.1995, americký spisovatel. Po studiích pracoval v letech...
Clarke
Susanna Mary, *1.11.1959 (Nottingham), britská spisovatelka. Narodila se v rodině...
Pink Floyd
Britská hudební skupina vzniklá roku 1966 v Londýně postupnou změnou názvů T-Set, Megadeaths či...
Buty
Česká hudební skupina založená roku 1986 Radkem Pastrňákem, Richardem Kroczkem ml., Vítem Kučajem...
|
|
| 
 |
Kapetovci |
|
Francouzská dynastie, v přímé rodinné linii vládla ve Francii v letech 987–1328. Z vedlejších kapetovských větví Anjouovci, dynastie Valois, ďEvreux, orleánská, orleánsko-angoulémská a Bourboni nastoupili na trůn v dalších evropských zemích (Sicílie, Neapolsko, Uhry, Navarra, Polsko, Španělsko ) a ve Francii panovali s přestávkou v letech 1792–1814 až do roku 1848 (Ludvík Filip Orleánský z vedlejší větve Bourbonů).
Vzestup Kapetovcu (původně Robertovci) nastal od 9. století v západofranské říši. Základní rodové moci Robert Udatný obdržel od Karla II. Holého v léno oblast Anjou, roku 861 byl pověřen obranou území mezi Loirou a Seinou proti útokům Normanů. Za bojů s Normany získal rod přední postavení mezi královskými leníky, ovládl Paříž, Orléans, Tours a vytvořil v oblasti Íle-de-France vévodství franské či francouzské (lat. ducatus Franciae). V roce 888 byl Robertův syn Odo v Paříži prohlášen králem proti dosavadní dynastii Karlovců; byl však uznáván jen v oblasti bývalé Neustrie. Jeho syn vévoda Hugo Veliký povolal opět na trůn Karlovce, aby jejich prostřednictvím posílil svůj vliv. Po vymření hlavní linie Karlovců Ludvíkem V. byl v roce 987 v Senlis zvolen králem syn Huga Velikého Hugo Kapet. Kapetovci sehráli důležitou roli při vytváření středověké Francie. Rozšiřovali svou královskou doménu (Ile-de-France, Vexin, Orléans), obsazovali velká léna členy svého rodu (Burgundsko, Vermandois, Artois, Anjou), získávali další území sňatky s dědičkami velkých feudálů (Provence, Toulousko, Bretaň, Champagne) a zvyšovali s využitím církve a později legistů autoritu královské moci. Od Ludvíka IV. se království stávalo jednotícím poutem všech oblastí a národností feudální Francie (tuto úlohu si podrželo až do francouzská buržoazní revoluce konce 18. století). Za Filipa II. Augusta, Ludvíka IX. Svatého a Filipa IV. Sličného mocenský vzestup Kapetovců a reformy státu. Po vymření hlavní linie Kapetovců Karlem IV. Krásným v roce 1328 potvrdily francouzské stavy zásadu (dříve již 1316 a 1322), že francouzská koruna nemůže být dědičná v ženské linii, a povolály na trůn rod Valois, první z vedlejších větví Kapetovců.
|
|
| |
Odkazující hesla:
Anjouovci,
Artois,
Bosovci,
Bretagne,
Burgundsko,
Courtenay,
Eduard III.,
Eleonora Aquitánská,
Filip VI.,
Francie,
Franche-Comté,
Hugo Kapet,
Île-de-France,
Isabela,
Jindřich I.,
Karel I. Lotrinský,
Karel IV. Krásný,
Ludvík IX.,
Ludvík V.,
Ludvík VIII.,
Navarra,
Noyon,
Odo Pařížský,
Orléans,
orleánská dynastie,
Paříž,
Poitou-Charentes,
Poitou,
Robert Silný,
říšská aristokracie,
senešal,
Valois,
západofranská říše |
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 10.5.2007
Autor: -red- |
|
|
|
|
 |
|
