nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Müller
 Richard, *6.9.1961 (Hlohovec), slovenský zpěvák, textař a skladatel. Roku 1985 absolvoval...

Baránek
 Tomáš, *1972, český básník, spisovatel a textař, publicista a grafik. Absolvoval...

Springsteen
 Bruce, *23.9.1949, americký písničkář, zpěvák a kytarista. Od raného mládí se chtěl prosadit...

Carey
 Mariah, *27.3.1970 (Long Island, New York), americká zpěvačka a herečka. Její otec, letecký...

Owen
 [Ouvn], Clive, *3.10.1964 (Keresley, Coventry, Warwickshire, Velká Británie), britský televizní...


kantáta
[Italština], rozsáhlé vokálně instrumentální dílo, zpravidla pro sóla, sbor a orchestr. Obsazením, strukturou a absencí scénické akce se kantáta blíží oratoriu, od něhož se liší menším rozměrem a menší dramatičností.
Původně znamenala kantáta každou zpívanou skladbu (cantare = latinsky zpívat) na rozdíl od instrumentální sonáty (sonare = latinsky hrát). Vlastní kantáta se vyvinula v 1. polovině 17. století v Itálii, zprvu v sólové vokální podobě. Od poloviny 17. do poloviny 18. století se kantáty v Itálii skládaly ze dvou nebo několika árií da capo se vstupními recitativy, doprovod byl psán formou bassa continua. Tyto kantáty se přiblížily operní scéně. Italské kantáty byly převážně světské (cantata da camera). Duchovní kantáta (cantata da chiesa) s zformovala v Německu a zprvu byla identická s duchovním koncertem. Důležitou úlohu při utváření duchovní kantáty měly sborníky kantátových textů, sestavené na začátku 18. století německý básníkem a teologem E.Neumeisterem. K tomuto typu kantáty se přiklonil zvláště J.S.Bach, jehož zásluhou zaujala duchovní kantáta významné místo mezi tehdejšími hudebními žánry.
V 2. polovině 18. století se rozvíjela německá světská kantáta, zejména sólová. Kantátové sborové žánry se významně uplatnily za francouzské revoluce konce 18. století. Od období hudebního romantismu a zejména ve 20. století vznikají jednotlivá individualizovaná kantátová díla, v nichž má zpravidla závažnou úlohu sbor (díla S.S.Prokofjeva, I.F.Stravinského, C.Orffa, Z.Kodálye, u nás zejména B.Smetany, A.Dvořáka, Z.Fibicha, V.Nováka, L.Vycpálka, V.Dobiáše, J.Seidla).


 

Odkazující hesla: árie, Bach, Beck, Carissimi, Conti, česká hudba, Diabelli, Dobiáš, italská hudba, Kabeláč, Neumeister, oratorium, Orff, Parry, partitura, Rossi, ruská hudba, Seidel, Sodomka, Spies, Spontini, Stravinskij, Šulcová, Telemann, Vacek, Vaughan Williams, vokální hudba, Vycpálek
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.8.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.