nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Travolta
 John, *18.2.1954 (Englewood, New Jersey, USA), vlastním jménem John Joseph Travolta, americký...

Shaggy
 *22.10.1968 (Kingston, Jamaica), vlastním jménem Orville Richard Burrell, americký zpěvák. V ...

Ulrych
 Petr, *21.2.1944 (Hradec Králové), český zpěvák, skladatel a textař. Vystudoval leteckou...

Murphy
 [Márfy], Eddie, *3.4.1961 (Brooklyn, New York, USA), vlastním jménem Edward Regan Murphy, americký...

Zellweger
 Renée, *25.4.1969 (Houston, Texas,USA), vlastním jménem Renée Kathleen Zellweger, americká filmová...


druhá světová válka
Největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva (1939–1945). Příčiny jeho pozdějšího vypuknutí se objevily záhy po první světové válce – tvrdé podmínky versailleského míru a nedostatečný dohled na jejich plnění, světová hospodářská krize a rozpínavost totalitních států. Válka začala 1.9.1939 německým útokem na Polsko, 3.9. Velká Británie a Francie vyhlásily Německu válku. Polsko kapitulovalo na konci září (17.9. bylo z východu napadeno také sovětskou armádou). V dubnu 1940 zahájilo Německo západoevropské tažení vpádem do Dánska a Norska, v květnu napadlo Belgii a Francii. Britský expediční sbor, který byl Francouzům vyslán na pomoc, byl poražen a jeho jednotky evakuovány z přístavu Dunkerque. 22.6.1940 Francie kapitulovala, Němci ji rozdělili na severní (okupovanou) část a jižní (podléhající vládě ve Vichy). V červnu vstoupila do války jako německý spojenec také Itálie, v červenci začalo Německo plánovat invazi do Británie. Nejprve ale mělo německé letectvo (Luftwaffe) získat vzdušnou nadvládu nad pobřežím. V následujících měsících se utkalo s britským letectvem (RAF) ve slavné bitvě o Británii, ve které utrpělo těžké ztráty a invaze musela být odložena na neurčito (nikdy k ní nedošlo). Od počátku války probíhaly také boje na oceánech, pro Británii byla nejvýznamnější bitva o Atlantik – boj s německými ponorkami a hladinovými loděmi, které potápěním nákladních lodí měly ostrovní stát vyhladovět. Spojenci postupně vypracovali účinnou taktiku boje proti ponorkám a do poloviny roku 1943 bitvu rozhodli ve svůj prospěch. Válka se rozšiřovala do dalších oblastí – v říjnu 1940 Itálie napadla Řecko. Po porážce jí v dubnu 1941 přišli na pomoc Němci, kteří posléze dobyli i Jugoslávii. Německo-italská armáda zahájila také tažení v severní Africe, kde pod velením Erwina Rommela v červnu 1942 dobyla Tobrúk a postupovala k Suezu. V říjnu 1942 byla poražena Brity u el-Alamejnu a v květnu 1943 se Němci a Italové z Afriky stáhli. Na evropském bojišti zahájilo Německo další ofenzívu v červnu 1941 útokem na SSSR. Drtivý německý postup byl zastaven před Moskvou a Leningradem, Němci se poté obrátili na jih a na jaře 1942 zaútočili v oblasti Kavkazu. Rozhodující porážku Německo na východní frontě utrpělo v krvavé bitvě u Stalingradu (skončila v únoru 1943), poté převzala iniciativu sovětská Rudá armáda. V červenci 1943 opět porazila Němce u Kurska a postupně nepřítele vyhnala z území SSSR. Na západní frontě Spojenci v únoru 1942 zahájili strategické nálety na Německo a okupovaná území, které trvaly až do konce války. V červnu 1944 po dlouhých přípravách začalo osvobozování západní Evropy invazí v Normandii, v červenci Spojenci prolomili frontu a zahájili postup na východ a jih. Mezitím se boje rozhořely i na druhé straně zeměkoule – v prosinci 1941 vstoupilo do války překvapivým útokem na americkou havajskou základnu Pearl Harbor Japonsko, USA mu vzápětí vypověděly válku. Posléze zahájily boj i proti Německu a Itálii. Japonci do léta 1942 dobyli Filipíny, Malajsko, Singapur, Barmu a Nizozemskou Východní Indii (dnešní Indonésie), první porážku utrpěli v bitvě letadlových lodí u Midway. Prvního úspěchu v pozemní bitvě dosáhli Američané na ostrově Guadalcanal, následovalo postupné dobývání tichomořských ostrovů obojživelnými operacemi. V Evropě se zatím Britové a Američané blížili od západu k Berlínu, podle dohody z Jaltské konference se však zastavili na Labi. Rudá armáda postupně osvobozovala státy východní Evropy, pronikla do Německa a v květnu 1945 dobyla Berlín. Válka v Evropě skončila německou kapitulací 8.5.1945 (Itálie kapitulovala už roku 1943, poté byla dočasně rozdělena na sever ovládaný Němci a jih ovládaný Spojenci). V Tichomoří Japonci přes drtivou spojeneckou převahu odmítali výzvy ke kapitulaci, ve snaze rychle ukončit válku americký prezident Harry Truman nechal v srpnu 1945 svrhnout atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. 2.9.1945 Japonsko kapitulovalo.


 

Odkazující hesla: běloruská operace, bitva o atol Tarawa, bitva u Midway, bitva u Monte Cassina, bitva v Korálovém moři, bitva v Ardenách, bitva v Leytském zálivu, blesková válka, blokáda Leningradu, Cankov, Česká národní rada, flak, francouzsko-vietnamská válka, Harris, invaze v Normandii, katyňský masakr, konference ve Wannsee, konvojová válka, korejská válka, Lend-Lease Act, Littlewood, ocelový pakt, pokračovací válka, projekt Manhattan, Rundstedt, útok na Pearl Harbor, válka vsedě, vlasovci, ženevské směnečné a šekové úmluvy
Vytvořeno: 26.6.2007
Aktualizováno: 27.6.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.