nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Reeves
 Keanu, *2.9.1964 (Bejrút, Libanon), vlastním jménem Keanu Charles Reeves, americký filmový herec...

Renč
 Filip, *17.8.1965 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní režisér a ...

Peha
 Slovenská hudební skupina založená roku 1997 v Prešově ve složení Katarína Knechtová (zpěv...

Hansard
 Glen, *21.4.1970 (Dublin) , irský zpěvák a kytarista. Ve svých třinácti letech opustil školu...

Nolte
 [Noltý], Nick, *8.2.1941 (Omaha, Nebraska, USA), vlastním jménem Nicholas King Nolte, americký...


Skotsko
Anglicky Scotland – historická země Spojeného království Velké BritánieSeverního Irska na severu hlavního britského ostrova a na severních souostrovích (Shetlandy, OrknejeHebridy). Rozloha 78773 km2, 5,1 miliónů obyvatel (1991), hlavní město Edinburgh. Člení se na 9 krajů a 3 ostrovní oblasti. Na severu Highlands oddělené propadlinou Glen More od Grampian (s nejvyšší horou britských ostrovů Ben Nevisem, 1343 m n.m.), středoskotská sníženina Lowlands přechází na jihu ve vrchovinu Southern Uplands. Řeky Tay, Spey, Clyde, jezera ledovcového původu. Členité pobřeží se zálivy (firthy). Oceánské, vlhké, chladné podnebí.
Starokeltsky Alban, antická Kaledonie. V 2.-l. tisíciletí bylo osídleno převážně keltskými kmeny Britů a Piktů. Římané nikdy tuto severní část britského ostrova nedobyli, ve 2. století vybudovali na ochranu proti nájezdům Piktů Hadriánův val. Patrně ve 4. století přesídlili na západní pobřeží Skotska keltští Skotové. V 5. století vznikla tři keltská království. Skotské Dalríada, severobritské Strathclyde neboli Cambrie a království Piktů v severním Skotsku. Jednotlivá kmenová království se pokusili sjednotit již Piktové roku 685, ale podařilo se to až Skotům nejprve dočasně v roce 843 a trvale od roku 1018. Od 2. poloviny 6. století se ve Skotsku začalo šířit křesťanstvíIrska. V 8. – 11. století útočili na Skotsko dánští a norští vikingové. Skotský král Malcolm II. (*953 – †1034, vládl od roku 1005) obsadil severní část bývalého anglosaského království Northumbrie a položil základ jednotného feudálního skotského státu. Původním sídlem skotských králů bylo Scone. S upevňováním feudalismu začal od 2. poloviny 11. století působit silný vliv anglického jazyka a práva, spojený s posílením královské moci, s rozšiřováním moci římskokatolické církve a se zakládáním měst. Proti feudalistickému útlaku a katolické hierarchii došlo od konce 11. do začátku 13. století k řadě povstání keltského obyvatelstva. Král Edgar (*1075 – †1107, vládl od roku 1097), který získal trůn s anglickou pomocí, přenesl královské sídlo do Edinburghu. Za Davida I. (*1082 – †1153, král od roku 1124) vznikla vysoká šlechta (rody Bruce, Stuartovci), spřízněná s anglonormanskými rody. V letech 1174–1189 bylo Skotsko ovládáno Jindřichem II. Plantagenetem. Rozkvět Skotska byl zaznamenán za vlády Alexandra II. (*1198 – †1249, král od roku 1214) a též Alexandra III. (*1241 – †1286, král od roku 1249), kdy byly ke Skotsku připojeny ostrovy Hebridy. Po vymření původní skotské dynastie začal v roce 1290 boj o korunu mezi rody Baliol a Bruce, jehož využil Eduard I. k podřízení Skotska Anglii (v roce 1292 jako léno, v roce 1296 vojenské obsazení). Proti anglické nadvládě vedl neúspěšné povstání W. Wallace. Nezávislost Skotska obnovil po porážce Angličanů u Bannockburnu roku 1314 Robert I. Bruce (*1274 – †1329, král od roku 1306). David II. (*1324 – †1371, král od 1329) uzavřel pro ti anglické politice, podporující rod Jaliolů (protikrál Eduard), spojenectví s Francií. Politický a kulturní vliv Francie pokračoval i po nástupu Stuartovců v roce 1371. V roce1410 byla založena nejstarší skotská univerzita v Saint Andrews. V roce 1470 za Jakuba III. byly připojeny ke Skotsku OrknejeShetlandy. V polovině 16. století se ve Skotsku prosadila reformace kalvínského typu (presbyterianismus) v čele s J. Knoxem. V roce 1567 katolická královna Marie Stuartovna v občanské válce svržena stavovským hnutím (covenant). Nástupem Jakuba VI. v roce 1603 na anglický trůn (v Anglii Jakub I.) vznikla mezi oběma státy personální unie. Pokus Karla I. potlačit skotskou samostatnost vyvolal roku 1639 povstání, které urychlilo pád stuartovského absolutismu a vypuknutí anglické revoluce v roce 1640. V letech 1650–1660 Skotsko bylo součástí anglické republiky, v roce 1660 obnovena personální unie. Po "slavné revoluci" v letech 1688–1689, kdy byli katoličtí Stuartovci vyhnáni z Anglie, se udrželo ve Skotsku značné množství stoupenců svrženého krále Jakuba II. (jakobité). Rozvíjející se skotská poangličtělá však postupně prosazovala užší hospodářskou spolupráci s Anglií. Jejím zájmům proto odpovídalo politickému spojení Skotska s Anglií a vytvoření jednotného království Velké Británie s jediným parlamentem v roce 1707. Na tom nezměnila nic ani neúspěšná jakobitská povstání v letech 1715 a 1745, podporovaná Francií. Vývoj skotského kapitalismu se vyznačoval vyvlastňováním dosud nezávislého rolnictva (vedl k zániku klanů na skotské Highlands a tím i k úpadku gaelštiny) a industrializací na jihu země (Edinburgh, Glasgow). Od 19. století se projevuje snaha po obrodě skotských národních tradic.


 

Odkazující hesla: Alexandr III., Atlantský oceán, Baliol, Ben Lomond, Bernicia, Clyde, covenant, Dee, Dundee, East Kilbride, Edinburgh, Firth of Clyde, Firth of Forth, Forth and Clyde Canal, Hamilton, Highlands, Cheviot Hills, Irové, jakobitská povstání, Kaledonský průplav, karonáda, Kilmarnock, Kirkcaldy, klan, loch, Loch Ness, Lochy, Lothian, Lowlands, Mainland, Minch, Northumbria, Paisley, Perth, Press Association, Rannoch, Rhynia, Skotové, Strathclyde, Tay, torridon, Tweed, waleská literatura
Vytvořeno: 13.10.2005
Aktualizováno: 20.6.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.