nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Moore
 Michael, *23.4.1954 (Flint, Michigan, USA), vlastním jménem Michael Francis Moore, americký filmař...

Aaliyah
 *16.1.1979 (Brooklyn) – †25.8.2001 (Bahamy), plným jménem Aaliyah Dana Haughton, americká...

Zemeckis
 Robert, *14.5.1951 (některé zdroje uvádějí *14.5.1952, Chicago, USA), americký filmový scenárista...

Renč
 Filip, *17.8.1965 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní režisér a ...

Tolkien
 John Ronald Reuel, *3.1.1892 (Bloemfontein) – †2.9.1973 (Bournemouth), anglický spisovatel a...


Glinka fotografie (1)ilustrace (1)videazvukymapyodkazy
Michail Ivanovič, *1.6.1804 – †15.2.1857, ruský skladatel, zakladatel ruské hudby a praotec hudební národní školy. Pocházel ze šlechtického rodu, stal se žákem irského skladatele Johna Fielda a později pedagoga Siegfrieda W. Dehna. V letech 1830–1833 žil v Itálii, 1837–1839 zastával funkci kapelníka dvorní vokální kapely v Petrohradě, 1844–1847 pobýval ve Francii a Španělsku. Jeho nepříliš rozsáhlé dílo, tvořící syntézu prvků ruského folkloru a západoevropské hudby, má pro ruskou hudbu značný zakladatelský význam a stalo se vzorem skupině Mocná hrstka. Glinka je autorem dvou oper. První s názvem Ivan Susanin, která byla posléze z politických důvodů přejmenována na Život za cara, vytvořil typ národní ruské opery s historickým motivem, zatímco druhá nazvaná Ruslan a Ludmila je založena na fantastickém námětu a Glinka v ní použil mimořádně rozmanité kompoziční postupy. Vedle romansů, písní s účinnou dramatičností, zkomponoval Glinka řadu orchestrálních skladeb, z nichž nejhranější jsou dvě španělské předehry (Jota aragonese, Noc v Madridu), a konečně i scherzo Kamarinskaja vytvořené variační technikou, které je ukázkou virtuózní instrumentace. Glinka kromě toho skládal díla komorní (např. Patetické trio pro klarinet, fagot a klavír) a klavírní, scénickou hudbu aj. Glinkův vliv na ruskou hudbu byl trvalý.


Michail Ivanovič Glinka


Michail Ivanovič Glinka


 

Odkazující hesla: Asafjev, Balakirev, Čajkovskij, Dargomyžskij, Ljadov, Mocná hrstka, píseň, ruská hudba, Serov, Stasov, Šaljapin, španělská hudba
Vytvořeno: 18.2.2001
Aktualizováno: 19.4.2016
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.