nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Koller
 David, *27.9.1960 (Praha), český zpěvák, bubeník, kytarista, textař, skladatel a producent...

Barrie
 [Beri], sir James Matthew, *9.5.1860 (Kirriemuir) – †19.6.1937, skotský dramatik a ...

Olmer
 Vít, *19.6.1942, český herec, režisér a scenárista. Absolvoval Divadlení akademii múzických...

Willis
 [Vilis], Bruce, *19.3.1955 (Idar-Oberstein, Německo), vlastním jménem Walter Bruce Willis, americký...

Farna
 Ewa, *12.8.1993 (Třinec), česká zpěvačka. Od dětství zpívala v pěveckém sboru, s úspěchem...


Glinka fotografie (1)ilustrace (1)videazvukymapyodkazy
Michail Ivanovič, *1.6.1804 – †15.2.1857, ruský skladatel, zakladatel ruské hudby a praotec hudební národní školy. Pocházel ze šlechtického rodu, stal se žákem irského skladatele Johna Fielda a později pedagoga Siegfrieda W. Dehna. V letech 1830–1833 žil v Itálii, 1837–1839 zastával funkci kapelníka dvorní vokální kapely v Petrohradě, 1844–1847 pobýval ve Francii a Španělsku. Jeho nepříliš rozsáhlé dílo, tvořící syntézu prvků ruského folkloru a západoevropské hudby, má pro ruskou hudbu značný zakladatelský význam a stalo se vzorem skupině Mocná hrstka. Glinka je autorem dvou oper. První s názvem Ivan Susanin, která byla posléze z politických důvodů přejmenována na Život za cara, vytvořil typ národní ruské opery s historickým motivem, zatímco druhá nazvaná Ruslan a Ludmila je založena na fantastickém námětu a Glinka v ní použil mimořádně rozmanité kompoziční postupy. Vedle romansů, písní s účinnou dramatičností, zkomponoval Glinka řadu orchestrálních skladeb, z nichž nejhranější jsou dvě španělské předehry (Jota aragonese, Noc v Madridu), a konečně i scherzo Kamarinskaja vytvořené variační technikou, které je ukázkou virtuózní instrumentace. Glinka kromě toho skládal díla komorní (např. Patetické trio pro klarinet, fagot a klavír) a klavírní, scénickou hudbu aj. Glinkův vliv na ruskou hudbu byl trvalý.


Michail Ivanovič Glinka


Michail Ivanovič Glinka


 

Odkazující hesla: Asafjev, Balakirev, Čajkovskij, Dargomyžskij, Ljadov, Mocná hrstka, píseň, ruská hudba, Serov, Stasov, Šaljapin, španělská hudba
Vytvořeno: 18.2.2001
Aktualizováno: 19.4.2016
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.