nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Fonda
 Henry, *16.5.1905 (Grand Island, Nebraska, USA) – †12.8.1982, vlastním jménem Henry Jaynes...

Kabátová
 Zita, *27.4.1913 (Praha, Rakousko-Uhersko) – †27.5.2012 (Praha, Česká republika), česká...

Drahokoupilová
 Marie, *12.6.1941 (Praha), česká herečka. Po vystudování gymnázia v roce 1957 byla přijata na...

Divadlo Járy Cimrmana
 Česká divadelní společnost založená roku 1967 z popudu Jiřího Šebánka. Zakládajícími členy byli...

Drbohlavová
 Jana, *22.11.1940 (Praha), česká herečka. Studovala pražskou DAMU v ročníku Miloše Nedbala, od...


Glinka fotografie (1)ilustrace (1)videazvukymapyodkazy
Michail Ivanovič, *1.6.1804 – †15.2.1857, ruský skladatel, zakladatel ruské hudby a praotec hudební národní školy. Pocházel ze šlechtického rodu, stal se žákem irského skladatele Johna Fielda a později pedagoga Siegfrieda W. Dehna. V letech 1830–1833 žil v Itálii, 1837–1839 zastával funkci kapelníka dvorní vokální kapely v Petrohradě, 1844–1847 pobýval ve Francii a Španělsku. Jeho nepříliš rozsáhlé dílo, tvořící syntézu prvků ruského folkloru a západoevropské hudby, má pro ruskou hudbu značný zakladatelský význam a stalo se vzorem skupině Mocná hrstka. Glinka je autorem dvou oper. První s názvem Ivan Susanin, která byla posléze z politických důvodů přejmenována na Život za cara, vytvořil typ národní ruské opery s historickým motivem, zatímco druhá nazvaná Ruslan a Ludmila je založena na fantastickém námětu a Glinka v ní použil mimořádně rozmanité kompoziční postupy. Vedle romansů, písní s účinnou dramatičností, zkomponoval Glinka řadu orchestrálních skladeb, z nichž nejhranější jsou dvě španělské předehry (Jota aragonese, Noc v Madridu), a konečně i scherzo Kamarinskaja vytvořené variační technikou, které je ukázkou virtuózní instrumentace. Glinka kromě toho skládal díla komorní (např. Patetické trio pro klarinet, fagot a klavír) a klavírní, scénickou hudbu aj. Glinkův vliv na ruskou hudbu byl trvalý.


Michail Ivanovič Glinka


Michail Ivanovič Glinka


 

Odkazující hesla: Asafjev, Balakirev, Čajkovskij, Dargomyžskij, Ljadov, Mocná hrstka, píseň, ruská hudba, Serov, Stasov, Šaljapin, španělská hudba
Vytvořeno: 18.2.2001
Aktualizováno: 19.4.2016
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.