nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Vášáryová
 Magda (Magdaléna), *26.8.1948 (Banská Štiavnica), slovenská herečka a politička, sestra Emílie...

Divokej Bill
 Česká hudební skupina založená v roce 1997 nejprve ve čtyřčlenné sestavě. Během dvou let...

Howard
 Ron, *1.3.1954 (Duncan, Oklahoma, USA), americký filmový režisér, producent a herec. Pochází...

Vega
 Suzanne, *11.7.1959, americká písničkářka. Studovala tanec, jako zpěvačka začínala v ...

Zelenka
 Petr, *21.8.1967 (Praha), český filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a ...


Maďarsko fotografie (1)ilustrace (1)videazvukymapyodkazy
Rozloha: 93036 km2
Počet obyvatel: 10117 tis. (1998)
Hustota zalidnění: 109 obyv./km2/kmtní zřízení (rok vzniku): republika (1918)
Správní členění: 19 žup
Hlavní město: Budapest 1909 tis. obyvatel
Jiná města (tis. obyvatel): Debrecen 211, Miskolc 182, Szeged 169, Pécs, Györ
Nejvyšší hora: Kékes 1014 m
Významné řeky (jezero): Duna 2850 km, Tisza 976 km; Balaton 595 km2
Hlavní etnické skupiny: Madaři 92%, Romové 3%, Němci, Slováci, Židé
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,3% (1991–1996)
Úřední jazyk: maďarština
Gramotnost: 98,8%
Náboženství: římští katolíci 68%, protestanti 25%, Židé
Měna: 1 forint (HUF) = 100 fillerů
Hospodářství: vyspělý průmysl, zemědělství
HNP na 1 obyvatele: 4340 USD

Na území dnešního Maďarska zřídili v době kolem přelomu letopočtu Římané provincie Pannonia a Dacia. Ve 4. století zemi ovládli Hunové, v 5.-6. století germánské kmeny. Koncem 9. století sem přišly z východu ugrofinské kmeny pod vedením náčelníka Arpáda, které zahájily výboje do různých oblastí Evropy. Po porážce na řece Lechu v roce 955 se Maďaři začali v zemi usazovat. Na konci 10. století vzniklo sjednocením kmenů Uherské království. Ve 13. století zemi zpustošil vpád Mongolů, později byla dlouhodobě ohrožována Osmanskou říší. Po bitvě u Moháče (1526) bylo území rozděleno mezi Osmany a Habsburky, po tureckých porážkách na přelomu 17. a 18. století Habsburkové ovládli téměř celé Uhry. Roku 1804 se země stala součástí rakouského císařství, v roce 1849 zde vláda s pomocí ruských vojsk porazila revoluci usilující o nezávislost. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 země měla statut samostatného státu spojeného s Předlitavskem personální unií. Porážka monarchie v první světové válce znamenala vznik nezávislého Maďarska (v roce 1919 zde několik měsíců existovala komunistická republika), ale také ztrátu velké části území. V letech 1920–1944 v zemi vládl diktátorsky admirál Horthy, za druhé světové války bylo Maďarsko spojencem Německa. Po válce byla země v sovětské sféře vlivu, roku 1949 byla vyhlášena lidová republika. Povstání proti sovětské nadvládě z roku 1956 bylo potlačeno. Po rozpadu SSSR země čelila hospodářské krizi. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, roku 2004 vstoupilo do EU.
V současnosti stojí v čele státu prezident László Sólyom.


Maďarsko


státní vlajka Maďarska


 

Odkazující hesla: Banskobystrický kraj, Baranya, bělehradská operace, Blau, Bodrog, Bratislava, Cena Jindřicha Chalupeckého, Csongrád, Debrecín, Dolná zem, Fejér, Gemer, Gerecse, Gödöllö, Göncz, Győr-Sopron, Győr, Hatvan, Hortobágy, Kaposvár, Kékes, Kisvárda, Komárno, Komló, maďarské výtvarné umění, maďarský jazyk, Mátészalka, Mátra, Mecsek, Miskolc, moskevská konference, Nógrád, Novi Sad, Nyíregyháza, Pest, Potiská nížina, Pribeta, Rába, Salgótarján, Severomaďarské středohoří, Siklós, Slaná, Slovinci, Szabolcs-Szatmár, szeletien, Szilagyi, Szolnok, Szolnok, Tapolca, Tiszalök, Tokaj, Vyškovce nad Ipľom, Zadunajské středohoří, Zemplín, Zengő, župa
Vytvořeno: 26.5.2000
Aktualizováno: 30.3.2007
Autor:



Státy světa: Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Andorra, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belgie, Belize, Bělorusko, Benin, Bhútán, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Brunej, Bulharsko, Burkina Faso, Burundi, Čad, Česká republika, Čína, Dánsko, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Estonsko, Etiopie, Federální státy Mikronésie, Fidži, Filipíny, Finsko, Francie, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guinea-Bissau, Guinea, Guyana, Haiti, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Jamajka, Japonsko, Jemen, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kanada, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Kiribati, Kolumbie, Komory, Kongo, Korejská lidově demokratická republika, Korejská republika, Kostarika, Kuba, Kuvajt, Kypr, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Madagaskar, Makedonie, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Malta, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Monako, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Německo, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Palau, Panama, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rovníková Guinea, Rumunsko, Rusko, Rwanda, Řecko, Salvador, Samoa, San Marino, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Sýrie, Šalomounovy ostrovy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Tuvalu, Uganda, Ukrajina, Uruguay, Uzbekistán, Vanuatu, Vatikán, Velká Británie, Venezuela, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

Státy v Evropě: Albánie, Andorra, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Vatikán, Velká Británie


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.