nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Aguilera
 Christina Maria, *18.12.1980 (Staten Island, New York), americká popová zpěvačka. V dětství ji...

Mádl
 Jiří, *23.10.1986 (České Budějovice, Československo), český filmový a televizní herec...

Maxa
 Martin, *15.3.1961 (Most), vlastním jménem Ivan Varga, český hudebník, zpěvák a malíř...

Pawlowská
 Halina, *21.3.1955 (Praha), rodným jménem Halina Kločureková, česká spisovatelka, scenáristka...

Jones
 Terry, *1.2.1942 (Colwyn Bay, Clwyd, Wales), britský herec, scenárista, režisér, člen skupiny Monty...


Gorkij
Maxim, *28.3.1868 – †18.6.1936, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov, ruský prozaik, dramatik, básník, a publicista. Do literatury vstoupil tzv. bosáckými povídkami o lidech vyvržených na okraj společnosti (Makar Cudra, Čelkaš, Konovalov). Zároveň psal romantické prozaické i veršované poémy (Píseň o Sokolu, Píseň o Bouřňáku, Dívka a Smrt, Stařena Izergil). Účastnil se revoluce v roce 1905, byl uvězněn. Propuštěn byl po protestech světové veřejnosti, odjel do ciziny. Z pobytu v USA vytěžil látku k črtám V Americe, z léčebného pobytu na Capri Zkazky o Itálii, z pouti Ruskem satirické črty Ruské zkazky a cyklus Po Rusi. Vedle románů (Foma Gordějev, Tři, Matka, Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina) se věnoval od začátku 20. let zvláště tvorbě dramatické (Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Nepřátelé) a činnosti publicistické. V letech 1921–1923 psal román Podnik Artamonových a autobiografickou trilogii Dětství, Do světaMoje univerzity, pro niž se staly východiskem Bosácké povídky. Ve 30. letech napsal dramata Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostipajev a ti druzí a novou verzi hry Vassa Železnovová. Je autorem vzpomínek na L. N. Tolstého, A. P. Čechova. Revoluční násilí odmítl v publicistickém díle Nečasové úvahy.


 

Odkazující hesla: Amortová, Andrejeva, Arťom, Babočkin, Baldová, Batalov, Baženovová, Benešová, Besser, Birmanová, Brecht, Budil, Cesarec, Čáp, Červinka, Daszewski, Deborská, Děsnickij, Dikij, Donskoj, Duseová, Eysoldtová, Farová, Gribov, Haničinec, Hašková, Hložek, Holub, Hradecký, Ilek, Ioganson, Kaloč, Knipperová-Čechovová, Komissarževská, Korba, Kovářík, Kret, Krušelnyckyj, Kurosawa, Kuršová, Lunačarskij, Macko, Mathesius, Michajlovskij, Moskevské umělecké akademické divadlo M. Gorkého, Mošna, Němirovič-Dančenko, Neumann, Ochlopkov, Paderlík, Plachá, Plachý, Podlipný, Poláková, povídka, Půlpánová, realismus, Reinhardt, Renoir, ruská kinematografie, ruská literatura, Řanda, Sander, Simonov, Simonov, socialistický realismus, Stanislavskij, Stein, Suchánek, Suchařípa, Sýkorová, španělské divadlo, Štěpánek, Štěpničková, Štolfa, Tovstonogov, Větrovec, Vorel, Vydra, Weil, Wekwerth, Wilson
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 10.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.