fyzika

[Ze starořeckého fyzis, příroda], původně nauka o celé přírodě. Postupně se vydělily jednotlivé oblasti, například astronomie, fyzikální chemie a biologie. Předmět fyzika se neustále vyvíjí. Dnes je fyzika definována jako věda studující objektivně základní vlastnosti látek a polí a jejich nejjednodušší formy póhybu. Podle metody se fyzika dělí na aplikovanou fyzika (využití fyzikálních výsledků v praxi), experimentální (odvozování fyzikálních zákonitostí z pokusů) a teoretická fyzika (hledání obecných principů, z nichž plynou fyzikální zákony). Podle obsahu se fyzika dělí například na mechaniku, akustiku, termodynamiku, nauku o elektřině a magnetismu, optiku, kvantovou fyziku, atomovou fyziku, jadernou (nukleární) fyziku, teorii relativity a fyziku pevných látek. Fyzika proniká do mnoha věd (chemie, fyzikální chemie, biofyzika). Počátky fyziky jsou v antice, rozvoj v 15. až 17. století (I. Newton), v 18. století dovršena klasická mechanika (L. Euler, P. S. Laplace, J. L. Langrange, J. B. ďAlembert). V 19. století dovršen vývoj klasické fyziky (J. P. Joule, L. Boltzmann, J. C. Maxwell). Ve 20. století vzniká moderní fyzika, a to například teorie relativity (A. Einstein), kvantová teorie (M. Planck), jaderná fyzika, nyní je budována teorie elementárních částic. Viz také makrofyzika, mikrofyzika.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 9. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: agrofyzika, arabská literatura.

Reklama: