nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Michalkov
 Nikita, *21.10.1945 (Moskva, Sovětský svaz), vlastním jménem Nikita Sergejevič Michalkov, významný...

Lumet
 [Lamet], Sidney, *25.6.1924 (Filadelfie, USA) – †9.4.2011 (New York, USA), americký filmový...

Genz
 Ruben Henrik, *7.11.1959 (Gram, Jižní Jutsko, Dánsko), dánský filmový a televizní režisér...

Hála
 Karel, *2.10.1933 (Hradec Králové) – †7.7.2008, český zpěvák. Zpěv vystudoval na pražské...

Robbins
 Tim, *16.10.1958 (West Covina, Kalifornie, USA), vlastním jménem Timothy Francis Robbins, americký...


fuga
[Italština], hudba vrcholná forma imitačního kontrapunktu. Vyvinula se v 17. století z ricercaru jako jeden z hudebních druhů baroka. Na krystalizaci této formy měli podíl mimo jiné J. J. Froberger, J. A. Reinken, D. Buxtehude a zejména J. S. Bach.
Fuga může obsahovat jedno téma (fuga jednoduchá), dvě (fuga dvojitá) i více témat a může mít dva (fuga dvouhlasá), tři (fuga tříhlasá) i více hlasů. Má tři části: expozici (téma v hlavní tónině dux, ve vedlejší comes), provedení (téma je určitým způsobem zpracováváno) a závěr (zpravidla přináší těsnu, prodlevu a kodu). V rámci fugy se uplatňují různé způsoby kontrapunktické práce (inverze, račí obrat, diminuce, augmentace). V 19. a 20. století napsali nejznámější fugy L. van Beethoven, C. Franck, S. I. Tanějev, M. Reger, P. Hindemith, D. D. Šostakovič, u nás V. Novák, L. Vycpálek.


 

Odkazující hesla: Bach, kontrapunkt, preludium, protivěta, ricercar, těsna
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.9.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.