feromagnetismus
Fyzika
[Feormagnetyzmus], fyzika a elektrotechnika, schopnost silné magnetické polarizace některých kovů a slitin ve vnějším magnetickém poli. Většina těchto látek jeví spontánní magnetizaci i v nepřítomnosti vnějšího pole. Tato vlastnost je dána charakterem výměnné energie mezi spiny elektronů, která je stabilizuje v paralelní poloze. Při ohřevu těchto látek nad kritickou teplotu TC (Curieův bod) se stávají látkami paramagnetickými, pod TC se skládají z oblastí, ve kterých jsou spiny elektronů paralelní a nazývají se magnetickými doménami. Orientace magnetického momentu domén a jejich velikost je taková, aby celková energie vzorku byla minimální. Relativní magnetická permeabilita látek vykazujících feromagnetismus je podstatně větší než 1 ([mí]r je značně větší než 1) a závisí na intenzitě vnějšího magnetického pole H. Látky se vyznačují magnetickou hysterezí. Jev, kdy elementární magnetické momenty látek jsou za teplot nižších než kritická teplota TN (Néelova teplota) uspořádány vzájemně antiparalelně a při teplotách TN uspořádání zaniká a látky se chovají paramagneticky, se nazývá antiferomagnetismus. Pro antiferomagnetika je charakteristické, že jejich susceptibilita vykazuje v závislosti na teplotě maximum.
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 7. 2008
Autor: -red-
Odkazující hesla: feroelektřina, Jakov Iljič Frenkel, magnetické uspořádání, Néelův bod, nikl.
Reklama: