nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Obermannová
 [Obrmanová], Irena, *17.4.1962 (Praha), česká spisovatelka a dramturgyně. Vystudovala...

Phoenix
 [Fínyks], Joaquin, *28.10.1974 (San Juan, Portoriko), vlastním jménem Joaquin Raphael Phoenix...

Irving
 John, *2.3.1942 (Exeter, New Hampshire), vlastním jménem John Winslow, americký spisovatel...

Buty
 Česká hudební skupina založená roku 1986 Radkem Pastrňákem, Richardem Kroczkem ml., Vítem Kučajem...

ASPM
 Česká hudební skupina založená roku 1984 Janem Spáleným, Petrem Kalandrou a Františkem...


vodík
Hydrogenium, H, chemický prvek, protonové číslo 1, relativní atomová hmotnost 1,00794, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, teplota tání -259,1°C, teplota varu -252,9°C, hustota 0,09kg/m3. Vodík objevil roku 1766 Henry Cavendish. V přírodě se vodík vyskytuje ve směsi izotopů; je značně rozšířen, např. jako součást vody a v mnohých jiných, zejména organických sloučeninách, např. uhlovodících; volný vodík je obsažen (jako H2 i H) jen v horních vrstvách atmosféry. Průmyslově se vyrábí buď redukcí vodní páry rozžhaveným koksem při 1000°C a dalším zpracováním získaného vodního plynu, nebo reakcí metanu s vodní párou při 1100°C; méně elektrolytickým rozkladem vody za přídavku elektrolytu, například hydroxidu draselného. Vzniká při rozkladu vody alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, rozpouštěním některých kovů v kyselině nebo roztocích alkalických hydroxidů a rozkladem některých hydridů vodou. Molekula vodíku H2 je složena z orthovodíku a paravodíku (3: 1). Atomový vodík, tzv. vodík ve stavu zrodu (in statu nascendi), existuje jen v okamžiku, kdy se uvolňuje ze svých sloučenin a je značně reaktivní. Směs vodíku s kyslíkem ve stechiometrickém poměru je výbušná. Pro svou velkou afinitu ke kyslíku má schopnost odebírat kyslík jiným látkám a chovat se jako silné redukční činidlo. Vodík reaguje i s mnoha organickými sloučeninami (např. hydrogenace). Vodík se používá např. při ztužování tuků, výrobě amoniaku, chlorovodíku, metanolu, při sváření kovů. Je to perspektivní tzv. ekologicky čisté palivo. Při spalování vodíku vzniká voda použitelná opět k získání vodíku. Ve sloučeninách má vodík oxidační číslo -I (hydridy) a I (např. chlorovodík). Viz také alan; voda.


 

Externí odkazy: Vodík - periodická tabulka prvků

Odkazující hesla: Ångström, borany, butanol-acetonové kvašení, elementární analýza, Heitlerovo-Londonovo řešení molekuly vodíku, heterosféra, hydrogenace, hydrokrakování, hydronium, infračervená astronomie, izomerace, koroze s vodíkovou depolarizací, kyslíkovodíkový svařovací plamen, NiMH, oxidační číslo, planetární atmosféra, platinová čerň, plyn městský, plyn smíšený, reformování, ropa syntetická, sluneční energie, Tropsch, vločky, vodíková koroze, vodíková vazba, zkapalňování uhlí, zplynění tuhých paliv
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 11.4.2016
Autor:



Chemické prvky: aktinium, americium, antimon, argon, arsen, astat, baryum, berkelium, berylium, bismut, bor, brom, cer, cesium, cín, draslík, dusík, dysprosium, einsteinium, erbium, europium, fluor, gallium, germanium, hafnium, helium, hliník, hořčík, chlor, chrom, indium, iridium, jod, kadmium, kalifornium, kobalt, krypton, křemík, kurčatovium, kyslík, lanthan, lawrencium, lithium, lutecium, mangan, měď, mendelevium, molybden, neodym, neon, nielsbohrium, nikl, niob, nobelium, olovo, osmium, palladium, periodická soustava prvků, platina, plutonium, polonium, praseodym, protaktinium, prvek, radium, radon, rhenium, rhodium, rtuť, rubidium, ruthenium, rutherfordium, samarium, selen, síra, skandium, sodík, stroncium, stříbro, tantal, technecium, tellur, terbium, thallium, thorium, thulium, titan, uhlík, uran, vanad, vápník, wolfram, xenon, ytterbium, yttrium, zinek, zirkonium, zlato, železo


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.