nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kryl
 Karel, *12.4.1944 (Kroměříž) – †3.3.1994, český písničkář a básník. Jeho otec i ...

Oldman
 Gary, *21.3.1958 (New Cross, Londýn, Velká Británie), britský filmový a divadelní herec...

U2
 Irská hudební skupina založená v roce 1976 v Dublinu nejprve pod názvem Feedback, později...

Mullan
 Peter, *1954 (Peterhead, Grampian, Skotsko, Velká Británie), britský (skotský) filmový a ...

Sovák
 Jiří, *27.12.1920 (Praha, Československo) – †6.9.2000 (Praha, Česká republika), vlastním jménem Jiří...


Vídeňský kruh
Filozofický kroužek, v němž se vytvořily základy logického pozitivismu; vznikl na vídeňské univerzitě. Původně šlo o filozoficky seminář, zřízený roku 1922 u katedry filozofie induktivních věd M. Schlickem, za rok se seminář změnil v kroužek navštěvovaný studenty i učiteli univerzity. V Roce1925 vzniklo stálé jádro diskusní skupiny (Schlick, G. Bergmann, O. Neurath, H. Hahn, K. Gödel, F. Kaufmann, H. Feigel), dále navětěvovali kroužek P. Frank, C. G. Hempel, A. J. Ayer, roku 1926 byl pozván R. Carnap. K filozofickým zdrojům Vídeňského kruhu patří: britský empirismus (hlavně D. Hume), pozitivismus (J. S. Mill, A. Comte), subj. ideal. interpretace metodologie empirické vědy (E. Mach, H. Poin Caré
, P. Duhem), symbolická logika a logick analýza jazyka (G. W. Leibniz, G. Peano, G. Frege, A. N. Whithead, B. Ruasel, L. Wittgenstein), axiomatika (Peano, D. Hilbert). Vývoj Vídeňského kruhu zahrnuje dvě fáze: do 1930 a po 1930. V první fázi šlo o sloučení
machismu s idealistickými proudy, jež zrodila krize matematiky a fyziky s logicismem, a vytvoření logického pozitivismu jako směru Obecné teze a pojmy jsou podle Vídeňského kruhu metafyzikou, všechno poznání je třeba redukovat na výčhodisko bezprostřední individuální zkušenosti. Základní filozofické otázky, poznatelnost světa, kauzalita, jsou pseudoproblémy. Princip bezprosředního nazírání a princip verifikace jsou metodologickým základem logického pozitivismu. Roku 1929 vzniklo programové prohlášení Vědecké pojetí světa. Vídeňský kruh. Roku 1930 vystoupil Vídeňský kruh na mezinárodním filozofickém kongresu v Oxfordu oficiálně jako filozofický proud. Došlo ke spojení s Berlínskou společností empirické filozofie (H. Reichenbach, W. O. Dubialav), s lvovsko-varšavskou skupinou, s cambridžskými analytiky v Anglii, s pragmatisty, operacionalisty, s Münsterskou logickou školou (založil H. Scholz), s E. Kailou, F. Gonsethem aj. Druhá etapa souvisí s nástupem propagace a šíření myšlenek Vídeňského kruhu. Vydáván orgán Erkenntnis (Poznání), vydavateli byli R. Carnap a C. Reichenbach. Vídeňský kruh uskutečnil 8 kongresů (v roce1929 Praha, 1930 Královec, 1934 Praha, 1935 Paříž, 1936 Kodaň, 1937 Paříž, 1938 Cambridge v Anglii, 1939 Cambridge v USA). Od roku 1938 vyšly 2 svazky International Encyklopaedia of Unified Science a 2 svazky Library of Unified Science Series. Od konce 30. let začaly vznikat jednotlivé školy logického pozitivismu v různých zemích, zvláště v USA a ve Velké Británii, kam se přesunulo těžiště činnosti členů kroužku. V té době Vídeňský kruh jako takový zaniká.


 

Odkazující hesla: Brunswik, logický pozitivismus, Neurath, novopozitivismus, princip verifikace, Schlick, univerzália
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 14.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.