nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Hybner
 Boris, *5.8.1941 (Vyškov) – †2.4.2016, český mim, herec, scenárista, režisér a pedagog...

Pavlásková
 Irena, *28.1.1960 (Frýdek-Místek, Česká republika), česká filmová a televizní scenáristka...

Najbrt
 Marek, *27.11.1969 (Praha, Česká republika), český filmový režisér, scenárista a příležitostný...

Herz
 Juraj, *6.9.1934 (Kežmarok) – †8.4.2018, filmový režisér, scenárista a herec. Vystudoval...

Queen
 Britská hudební skupina založená roku 1970 ve složení Freddie Mercury (zpěv), Brian May (kytara...


štúrovci
Štúrova škola – skupina národních buditelů a spisovatelů kolem Ľ.V.Štúra, v širším smyslu stoupenci Štúrova národního programu v jeho i následující generaci. Působili ve vrcholné fázi slovenského národního obrození a konstituování novodobého slovenského národa.
Proti expanzívnímu maďarskému nacionalismu hledali štúrovci oporu u vídeňského dvora a v myšlenkách slovanské vzájemnosti uvnitř rakouské monarchie. Tu usilovali změnit v moderní národní celky, což by skýtalo Slovanům a zvláště Slovákům, zbaveným v rámci Uher všech národních politických práv, perspektivu národního a sociálního rozvoje. S tímto strategickým cílem vystoupili štúrovci otevřeně teprve roku 1848 na Slovanském sjezdu v Praze.
Porážka pražského červnového povstání a rozpuštění Slovanského sjezdu přinutily štúrovce k hledání opory u vídeňského dvora, který však nevzal v úvahu jejich politické a vojenské služby a slovenské národní hnutí potlačoval. Slovenské národní orgány a instituce postupně zanikaly a po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 bylo Slovensko vystaveno nelítostné maďarizaci. Zbylí štúrovci mohli působit jen osamoceně (roztroušeni po Slovensku) a převážně jen v oblasti kulturní. Někteří z nich (J.Francisci, A.Sládkovič) se ještě zapojili do matičního hnutí.
Štúrova škola se začala formovat na evangelickém lyceu v Bratislavě, kde roku 1803 vznikla katedra řeči a literatury česko-slovanské, vedená profesorem J.Palkovičem, a roku 1829 studentská sebevzdělávací Společnost českoslovanská. Vyvrcholením snah štúrovců bylo úsilí o vytvoření spisovné slovenštiny. První publikací v novém spisovném jazyce byl druhý ročník almanachu Nitra (1844).
Těžiště štúrovské literatury bylo v poezii: A.Sládkovič (Marína, Detvan), S.Chalúpka (Mor ho!), J.Kráľ (Výlomky z Jánošika), J.Botto (Smrt' Jánošíkova). V tvorbě J.Kalinčiaka se konstituovala novodobá slovenská umělecká próza (Reštavrácia).


 

Odkazující hesla: Belopotocký, Caban, české a slovenské národní obrození, Francisci-Rimavský, Grajchman, herderismus, Mandelík, Matúška, Reuss, slovenská literatura, Slovenské povstání 1848-49, Štúr
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.12.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.