nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Plíhal
 Karel, *23.8.1958 (Přerov), český skladatel, textař, kytarista. Od patnácti let prošel olomouckými...

Tučný
 Michal, *11.1.1947 (Praha) – †10.3.1995, český zpěvák a hudebník. Vyučil se prodavačem...

Peckinpah
 [Pekinpeh], Sam, *21.2.1925 (Fresno, Kalifornie, USA) – †28.12.1984 (Inglewood, Kalifornie...

Vondráčková
 Helena, *24.6.1947 (Praha), česká zpěvačka pop-music, herečka a tanečnice. Studovala na SVVŠ...

Dillon
 Matt, *18.2.1964 (New Rochelle, stát New York, USA), vlastním jménem Matthew Raymond Dillon...


štúrovci
Štúrova škola – skupina národních buditelů a spisovatelů kolem Ľ.V.Štúra, v širším smyslu stoupenci Štúrova národního programu v jeho i následující generaci. Působili ve vrcholné fázi slovenského národního obrození a konstituování novodobého slovenského národa.
Proti expanzívnímu maďarskému nacionalismu hledali štúrovci oporu u vídeňského dvora a v myšlenkách slovanské vzájemnosti uvnitř rakouské monarchie. Tu usilovali změnit v moderní národní celky, což by skýtalo Slovanům a zvláště Slovákům, zbaveným v rámci Uher všech národních politických práv, perspektivu národního a sociálního rozvoje. S tímto strategickým cílem vystoupili štúrovci otevřeně teprve roku 1848 na Slovanském sjezdu v Praze.
Porážka pražského červnového povstání a rozpuštění Slovanského sjezdu přinutily štúrovce k hledání opory u vídeňského dvora, který však nevzal v úvahu jejich politické a vojenské služby a slovenské národní hnutí potlačoval. Slovenské národní orgány a instituce postupně zanikaly a po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 bylo Slovensko vystaveno nelítostné maďarizaci. Zbylí štúrovci mohli působit jen osamoceně (roztroušeni po Slovensku) a převážně jen v oblasti kulturní. Někteří z nich (J.Francisci, A.Sládkovič) se ještě zapojili do matičního hnutí.
Štúrova škola se začala formovat na evangelickém lyceu v Bratislavě, kde roku 1803 vznikla katedra řeči a literatury česko-slovanské, vedená profesorem J.Palkovičem, a roku 1829 studentská sebevzdělávací Společnost českoslovanská. Vyvrcholením snah štúrovců bylo úsilí o vytvoření spisovné slovenštiny. První publikací v novém spisovném jazyce byl druhý ročník almanachu Nitra (1844).
Těžiště štúrovské literatury bylo v poezii: A.Sládkovič (Marína, Detvan), S.Chalúpka (Mor ho!), J.Kráľ (Výlomky z Jánošika), J.Botto (Smrt' Jánošíkova). V tvorbě J.Kalinčiaka se konstituovala novodobá slovenská umělecká próza (Reštavrácia).


 

Odkazující hesla: Belopotocký, Caban, české a slovenské národní obrození, Francisci-Rimavský, Grajchman, herderismus, Mandelík, Matúška, Reuss, slovenská literatura, Slovenské povstání 1848-49, Štúr
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 1.12.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.