biosféra



[Řečtina], ekosféra – část zemského povrchu osídlená živými organismy, v níž se projevuje vzájemné působení mezi živou hmotou a jejím anorganickým prostředím. Pojem biosféra zavedl roku 1875 rakouský geolog F. E. Suess. V. I. Vernadskij roku 1926 rozvinul učení o biosféře jako aktivním povrchu Země, v němž působí organismy včetně člověka jako geochemičtí činitelé v měřítkách planety. H. T. Odum roku 1971 definoval biosféru jako ekologický systém nejvyššího řádu, zahrnující všechny živé organismy na zemském povrchu a jejich vnější prostředí, jímž prochází energie slunečního záření a znovu vyzařuje ve formě tepla do kosmického prostoru, čímž se celý systém udržuje v dynamické rovnováze. A. Zlatník roku 1954 nazval živé organismy termínem biota a oživený prostor geosféry včetně organismů biogeosférou. – Mocnost biosféry činí 20 – 30 km. Horní hranicí je troposféra (ve výšce asi 12 km), dolní hranicí jsou nejhlubší příkopy v oceánech (v hloubce přibližně 12 km), oživené organismy. V litosféře byly zjištěny anaerobní bakterie v hloubce 3 km.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 29. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: biocyklus, biologie, ekologické úrovně, ekosystém, fytosféra, geosféry, geosystémy, pedosféra, produkční ekologie, technosféra, teorie úrovní.

Reklama: