nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Jennings
 Garth, britský producent a filmový režisér. Spolu s producentem Nickem Goldsmithem je...

Lefebvre
 [Löfébr], Jean, *3.10.1919 (Valenciennes, Francie) – †8.7.2004 (Marrákeš, Maroko), francouzský...

Dean
 [Dýn], James, *8.2.1931 (Marion, Indiana, USA) – † 30.9.1955 (Cholame, Kalifornie, USA...

Monyová
 Simona, *17.3.1967 (Brno), česká spisovatelka. Vystudovala psychologii na pedagogické fakultě, poté...

Kamelot
 Česká hudební skupina založená roku 1982 kytaristy Romanem Horkým a Radomilem Michalem. Již...


biorytmy
Ekologie, [řečtina], biologické rytmy – opakované změny životně důležitých a druhově různých činností a funkcí živých organismů, probíhající na různých úrovních (molekulární, buněčné, orgánové, populační, generační) v různě dlouhých cyklech. Biorytmy jsou biologicky se obnovující oscilace, fyzikálně definované jako projekce kruhového pohybu. K jejich popisu se používají termíny perioda (čas potřebný k dokončení jednoho cyklu a návratu do výchozího stavu), frekvence (počet cyklů v daném čase), fáze (pozice určitého procesu daná polohami maximum-minimum nebo stoupání-klesání intenzity) a strhávání rytmu (uvedení frekvence rytmu do úplného souladu s některou vnější oscilací, např, alternací světla a tmy, signál strhávání se nazývá časovač. Není-li rytmus strháván, jde o spontánní biorytmy, vykazující přirozenou (primární) periodu. Změna fáze rytmu pohybem celého cyklu v čase při nezměněné periodě se nazývá nastavení rytmu. Vzhledem k vnitřním zdrojům oscilací bývají někdy biorytmy označovány jako endogenní rytmy, které nejsou totožné s endogenní rytmicitou ve smyslu aktivační dynamiky a jež jsou protikladem rytmů exogenních, jejichž rytmičnost je dána odpověďmi na periodické proměny prostředí. – Biorytmy jsou geneticky podmíněné a do určité míry závislé, popřípadě ovlivnitelné vnějšími vlivy, tzv. synchronizátory (střídání světla a tmy, teplot, změny geomagnetického pole, kosmické vlivy). Ovlivnění může být krátkodobé (například změnou světelného režimu u rostlin) i dlouhodobé (časovou aklimatizací). – Biorytmy jsou klasifikovány většinou podle délky periody jako cirkadiánní či diurnální (perioda asi 24 h, v níž probíhá většina fyziologických funkcí), přílivové (perioda 12,8 h), lunární (perioda 28 dní), semilunární (perioda 14–15 dnů) a roční (perioda jeden rok). Mezi nejznámější necirkadiánní biorytmy patří například zimní spánek zvířat, tahy ptáků, cykly kopulačních aktivit. Vedle pravidelně se opakujících biorytmických cyklů mohou existovat i takové cykly, které jsou generačně načasovány a realizují se pouze jednou za život jedince, například rozmnožovací cyklus jihopacifického červa palolo. – U člověka jsou biorytmy určeny nejen vrozenými dispozicemi a vnějšími vlivy, ale i učením (tréninkem), kterým lze modifikovat některé biorytmicky podložené návyky (spánkový režim), i když stupeň ovlivnitelnosti není u všech biorytmů stejný. Přestože jsou biorytmy ve svých maximech a minimech člověku rámcově dány (rozmezí tepové frekvence, střídání menstruačních cyklů), jsou pro individuum charakteristické. Svým průběhem ovlivňují funkční stav i výkon jednotlivce. Proto se lékaři, biologové a psychologové stále více zabývají analýzou, predikcí a regulací biorytmů u takových lidských činností, jako jsou například riziková povolání, sport.


 

Odkazující hesla: endogenní rytmicita, oscilace, životní rytmus
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.7.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.