nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kotvald
 Petr, *8.7.1959 (Žatec), český zpěvák. Vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou v ...

Hackenschmied
 Alexander, *17.12.1907 (Linz, Rakousko) – †26.7.2004 (New York, USA), americký fotograf a ...

Morissette
 Alanis Nadine, *1.6.1974 (Ottawa), kanadská písničkářka. V deseti letech vystupovala v ...

Marais
 [Maré], Jean, *11.12.1913 (Cherbourg, Francie) – †8.11.1998 (Cannes, Francie), vlastním jménem...

Iné kafe
 Slovenská hudební punk-rocková skupina založená roku 1995 Vratkem Rohoněm (kytara, zpěv) a ...


tisk
Polygrafie, pracovní postup při výrobě tiskovin, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál. Pracovní postupy a tiskové techniky se liší podle povahy tiskových forem a jejich tisknoucích a netisknoucích částí. Základními tiskovými technikami jsou:
a) tisk z výšky (oďvozené techniky: knihtisk, nepřímý knihtisk a flexografie ), tiskové formy mají vystouplý reliéf, jehož tisknoucí části jsou podstatně vyvýšeny nad netisknoucími. Barva se rovnoměrně navaluje na povrch reliéfu a tlakem se přenáší na potiskovaný materiál;
b) tisk z plochy (odvozené techniky: kamenotisk, litografie, ofsetový tisk, světlotisk), tiskové formy nemají reliéf a tisknoucí i netisknoucí prvky jsou rozloženy na povrchu ve stejné výšce. Barva se navaluje rovnoměrně po celé tiskové formě a zachycuje se na oleofilních tisknoucích prvcích. Hydrofilní netisknoucí prvky přijímají vodu a odpuzují tiskovou barvu. Podstatou je využití fyzicko-chemických vlastností rozdílných materiálů a jejich úpravy povrchu na oleofilní a hydrofilní;
c) tisk z hloubky (neotypie, odvozené techniky: hlubotisk, ocelotisk, heliogravura, měditisk), tiskové prvky jsou do povrchu tiskové formy vyhloubeny (leptáním či rytím). Tisková barva vyplňuje vyhloubená místa (u hlubotisku jemné pravidelné buňky o různé hloubce) a přenáší se tlakem v různě tlustých vrstvách na potiskovaný materiál;
d) průtisk, sítotisk, tiskovou formu tvoří šablona na sítu, na tisknoucích místech je šablona prostupná a tříčem se jí protlačuje tisková barva na potiskovaný materiál;
e) elektrostatický tisk, využívá vlastnosti některých polovodičů a přenáší bez tlaku (rozdílem elektrických potenciálů) obraz na potiskovaný materiál.
U všech tiskových technik musí být pro každou tiskovinu zhotovena vždy nová tisková forma. Zhotovení tiskových forem je nejsložitější fází polygrafické výroby. Do ní zasahuje vědecko-technický rozvoj nejpodstatněji. Například u fotosazby jde o automatické zapojení počítačů a jejich magnetické a elektronické paměti, u reprodukce ilustrací (zvláště barevných) tvorba autotypických bodů pomocí laserových paprsků nebo užití nových, na světlo citlivých vrstev povrchů tiskových forem pro kopírování (fotopolymery, diazosloučeniny). Chemizace a fotochemizace spolu s elektronikou začínají určovat a ovládat zhotovování tiskových forem a automatizaci tisku. Nové reprodukční techniky umožnily zvýšit ilustrovanost a barevnost polygrafické produkce. U vlastních tiskových strojů a technik nastává velký a rychlý přechod od tisku z výšky, jehož reliéfní tiskové formy, například z písmoviny a jiných těžkých materiálů, jsou zábranou snadné a rychlé výroby, ke zhotovování tiskových forem lehkých, válcově tvarovatelných, tenkých a obepínatelných kolem formových válců. Tento přechod dává velké možnosti ofsetové technice, která se proto stává univerzální tiskovou technikou, vhodnou pro většinu tiskových prací a výhodně využívající fotosazbu a automatizované procesy zhotovování reprodukčních podkladů a kopírovacích technik. Všechny moderní postupy zhotovení tiskových forem vyžadují menší počty pracovních sil a mohou plně využívat nejmodernější výsledky vědy a techniky.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 13.7.2006
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.