nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Mádl
 Jiří, *23.10.1986 (České Budějovice, Československo), český filmový a televizní herec...

Janžurová
 Iva, *19.5.1941 (Žirovnice u Pelhřimova, Protektorát Čechy a Morava), česká filmová a ...

Hudson
 [Hadsn], Kate, *19.4.1979 (Los Angeles, Kalifornie, USA), americká filmová herečka. Je dcerou...

Hlas
 Ivan, *10.5.1954 (Praha), český hudebník, skladatel a zpěvák. Vyučil se knihkupcem, po...

Bardem
 Javier, *1.5.1969 (Las Palmas de Gran Canaria, Kanárské ostrovy), španělský filmový herec. Je...


Tichý oceán
Pacifik – největší oceán na Zemi, mezi AsiíAmerikou, AntarktidouAustrálií. Objem vody 723,70 milionů km3, střední hloubka 3984 m, poledníková délka 15800 km, rovnobežníková 19500 km, plocha bez moří 165,25 milionů km2 (35 % povrchu Země, polovina plochy světového oceánu), v Mariánském příkopu byla naměřena největší hloubka světového oceánu 11034 m. Tichý oceán je spojen se Severním ledovým oceánem Beringovým průlivem a s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Indickým oceánem tvoří Malacký průliv, Sumatra, Jáva, Timor, Nová Guinea, TorresůvBassův průliv. Většina okrajových a vnitřních moří je podél asijsko-australského pobřeží, největší Filipínské, Beringovo, Ochotské, Japonské, Východočínské, Žluté, Jihočínské, Celebeské, Molucké, Jávské, Bandské, Floreské, Arafurské, Korálové, Tasmanovo. U Antarktidy Bellingshausenovo, Amundsenovo, Rossovo. V podmořském reliéfu jsou rozsáhlé šelfové oblasti (okrajová moře) a několik hlubokomořských pánví (Severovýchodní, Centrální a Jižní tichomořská, Filipínská, Fidžijská, Peruánská), oddělených podmořskými hřbety. Ostrovů je asi 10000 (3,6 milionů km2). Větší ostrovy jsou při západním pobřeží: Aleuty, Kurily, Sachalin, Rjúkjú, Japonské ostrovy, Filipíny, Havajské ostrovy, Moluky, Sundské ostrovy, SeverníJižní ostrov Nového Zélandu aj. Západně od Ecuadoru Galapágy. Souostroví Tichého oceánu se skupí do tří velkých oblastí Oceánie (Mikronésie, Melanésie, Polynésie a dále Nový Zéland). Dno kryje rudý hlubinný jíl, radiolariové a globigerinové bahno. Teplota povrchových vod je v důsledku velké rozlohy Tichého oceánu značně rozdílná, průměrná činí 19,4 °C. Hlubinné vody mají teplotu 1,7–2,5 °C. Maximální výška přílivu je 12,9 m v Penžinském zálivu Ochotského moře. Největší záliv je Kalifornský záliv, 177000 km2. Bohaté, druhově pestré rostlinstvo a zvířena. Atmosférická cirkulace nad Tichým oceánem ovlivňuje průběh povrchových vodních proudů. V severní části oceánu je systém teplých proudů (Kurošio, Severní pasátový, Severní tichooceánský a Aljašský) a studených proudů (Kalifornský, Kurilský), v jižní části je systém teplých proudů (Jižní pasátový, Východoaustralský) a studený proud Peruánský. Na sever od rovníku mezi oběma pasátovými proudy je rovníkový protiproud. V Tichém oceánu je rozšířený rybolov (téměř polovina světového úlovku, pobřeží Peru, Chile, Kalifornie, Japonska, Kurilských ostrovů) a lov velryb. V oblasti šelfu vzrůstá těžba ropy, rud titanu a olova, dále monazitových písků a kuchyňské soli. Lodní doprava, podmořské kabely. Po poledníku 180° (s menšími odchylkami) je Tichým oceánem vedena datová mezinárodní hranice. Tichý oceán se původně nazýval Jižní moře. Velká část Tichého oceánu je však liduprázdná (jihovýchodní část je největší souvislou vodní plochou bez ostrovů na Zemi). Název Tichý oceán pochází od F. de Magalhãese (1521), jehož při prvním obeplutí Země nezastihly v tomto oceánu žádné bouře. Tichý oceán přeplavil roku 1947 na domorodém voru legendární badatel T. Heyerdahl (aby dokázal, že Polynésii nemuseli osídlit pouze asijští osadníci, ale i peruánští indiáni).
Přelety Tichého oceánu: roku 1928, Charles Smith se třemi cestujícími, California-Brisbane, Australia; 12.1.1935, Lockheed Vega 5C, Amelia Earhart, Honolulu-Oakland; roku 1981, horkovzdušný balón, Double Eagle V.; 16.11.2004, rychlostní rekord pokusného letounu s atmosférickým motorem, X-43A (projekt Hyper-X), délka 3,6 m, NASA, M=10 (11 000 km/h), Edwards AFB, California, USA-Tichý oceán.


 

Odkazující hesla: abysální plošina, Aleutská předhlubeň, Aleuty, Aljašský záliv, Americká Samoa, Amundsenovo moře, Antarktida, Antarktis, Baliské moře, Bandské moře, Bassův průliv, Bellingshausenovo moře, Beringovo moře, Boninské ostrovy, Bounty, Brusilov, Callao, Celebeské moře, Colorado, Cookovy ostrovy, Cušimský proud, čavyča, čtyřžábří, Dálný východ, Darién, datová mez, Davydov, El Oro, Esmeraldas, Esmeraldas, Fidžijské moře, Filipínská předhlubeň, Filipínské moře, Fitzroy, Floreské moře, Francouzská Polynésie, Galapágy, Gelidium, gorbuša, Guam, Guayas, Guayas, Havajské ostrovy, Havajské ostrovy, Herrera, Hitači, Chiapas, Chiloé, Irazú, Izušičitó, Jalisco, Japonské moře, Japonské ostrovy, Jarvis, Jávské moře, Jihočínské moře, Jižní Amerika, Juan Fernández, Kalifornie, Kalifornský poloostrov, Kalifornský proud, Kalifornský záliv, Kamčatka, Kermadecká předhlubeň, keta, klipkovití, Komandorské ostrovy, Korálové moře, Kurilské průlivy, Kurilsko-kamčatská předhlubeň, Kurily, Kurošio, León, Lima, Lima, Long Beach, Los Angeles, Loyalty, Luzon, Marianský příkop, Mariany, Markézy, mihule, Michoacán, Molucké moře, Molucké moře, Moluky, Mururoa, Nariño, Niue, Nová Guinea, Nuku Hiva, Nykvist, Oahu, Oaxaca, oceán, Ocean, Ochotské moře, Oregon, Ósaka, Panamské průplavní pásmo, Plavecké ostrovy, Pobřežní pásmo, Polynésie, Ralik, Revillagigedo, Revillagigedo, Rjúkjú, Rossovo moře, San Joaquin, Santa Isabel, Scilly, SEATO, Seramské moře, Severní ledový oceán, Severní ostrov, Sibiř, Sinaloa, Skalnaté hory, Sonsonate, Společenské ostrovy, Stewartův ostrov, Sundské ostrovy, světový oceán, španělsko-americká válka, Tarawa, Teraina, Tone, Truk, Tříkrálové ostrovy, Tuamotu, Tubuai, Tumbes, Unimak, Upolu, Valparaíso, Vancouver, Vánoční ostrov, Vanua Levu, Velikonoční ostrov, Viti Levu, Vulkánové ostrovy, Wallis a Fatuna, Západní Samoa, Závětrné ostrovy, zéva, Žluté moře
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 28.10.2005
Autor:



Moře a oceány: Amundsenovo moře, Andamanské moře, Arabské moře, Arafurské moře, Atlantský oceán, Baffinův záliv, Baliské moře, Baltské moře, Bandské moře, Barentsovo moře, Beaufortovo moře, Bellingshausenovo moře, Bengálský záliv, Beringovo moře, Bílé moře, Biskajský záliv, Celebeské moře, Černé moře, Čukotské moře, d'Urvillovo moře, Egejské moře, Fidžijské moře, Filipínské moře, Floreské moře, Grónské moře, Chazarské moře, Indický oceán, Irské moře, Jaderské moře, Japonské moře, Jávské moře, Jihočínské moře, Jónské moře, Karibské moře, Karské moře, Keltské moře, Korálové moře, Labradorské moře, Ligurské moře, Lincolnovo moře, Marmarské moře, Mexický záliv, Mindanajské moře, Molucké moře, Molucké moře, moře Laptěvů, Moře Scotia, Norské moře, Ochotské moře, Rossovo moře, Rudé moře, Sargasové moře, Sawuské moře, Seramské moře, Severní ledový oceán, Severní moře, Středozemní moře, Suluské moře, světový oceán, Tasmanovo moře, Timorské moře, Východočínské moře, Východosibiřské moře, Weddellovo moře, Žluté moře


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.