nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Filipovská
 Pavlína, *28.5.1941 (Praha), česká zpěvačka, herečka a moderátorka, dcera F. Filipovského...

Hybner
 Boris, *5.8.1941 (Vyškov) – †2.4.2016, český mim, herec, scenárista, režisér a pedagog...

Jirous
 Ivan Martin, zvaný Magor, *23.9.1944 (Humpolec) – †10.11.2011 (Praha), český básník, výtvarný...

Drda
 Zbyněk, *29.3.1987 (Ostrov nad Ohří), český zpěvák. Od mládí navštěvoval lekce hry na klavír a ...

Hirschbiegel
 Oliver, *26.3.1957 (Hamburk, Německo), německý filmový a televizní režisér a příležitostný...


Tichonov
Vjačeslav Vasiljevič, *8.2.1928 (Pavlovo-Posad, Moskevská gubernie, Sovětský svaz) – †4.12.2009 (Moskva, Rusko), sovětský (ruský) filmový herec. Pocházel z rodiny vychovatelky v mateřské školce a textilního mechanika. Vyučil se soustružníkem, ale hned po válce zběhl k herectví, které v letech 1945–1950 vystudoval na moskevském VGIK (Všesvazový státní institut kinematografie). Sedm sezon byl členem Divadla filmového herce v Moskvě a poté až do roku 1989 hercem Filmového studia Maxima Gorkého. Díky svému mužnému a přitažlivému zjevu představoval dlouho typ lyricko – romantických hrdinů a sympatických chlapíků (zejména ve filmech Stanislava Rostockého) a postupně se vypracoval v populárního herce (období největší slávy zažil v 70. letech). Velký úspěch mu přinesla role Andreje Bolkonského v Bondarčukově čtyřdílné oscarové epopeji Vojna a mír a postava sovětského rozvědčíka v úspěšném televizním seriálu Sedmnáct zastavení jara (1972–1973). Dvakrát si také zahrál v československo – sovětských koprodukcích (Májové hvězdyPíseň o stromu a růži). Vítězil v diváckých anketách a získal řadu uměleckých i státních vyznamenání – mj. titul národní umělec SSSR (1974) a Řád Za zásluhy o vlast III. stupně (2003). V roce 1979 o něm natočil S. Rostockij dokument Povolání – herec. Z manželství s herečkou Nonnou Morďukovovou (1948–1963) pocházel předčasně zesnulý herec Vladimír Tichonov (*1948–†1990), dcera z druhého manželství Anna Tichonovová (*1969) je majitelkou soukromého moskevského filmového studia Aktor.

Vybraná filmografie: válečné drama podle románu Alexandra Fadějeva Mladá garda I, II (1948), dobrodružné snímky Ve dnech míru (1950) a Trosečník z otrokářské lodi (1952), vesnické drama Rozcestí (1957), podle skutečné události natočené drama Uloupená loď (1958), drobné příběhy z květnových dnů 1945 Májové hvězdy (1958), dobrodružné drama Muž činu (1960), romantické drama Dva životy I,II (1961), válečné drama U sedmi větrů (1962), revoluční drama z roku 1917 Optimistická tragédie (1963), výpravná čtyřdílná adaptace románu L. N. Tolstého Vojna a mír – Andrej Bolkonskij (1965), Vojna a mír – Nataša Rostovová (1965), Vojna a mír – Borodino (1966), Vojna a mír – Pierre Bezuchov (1967), studie z prostředí školy Dočkáme se pondělí (1968), dobrodružný snímek Člověk z druhé strany (1972), válečné drama My se vrátíme (1974), válečná epopej podle románu Michaila Šolochova Bojovali za vlast (1975), drama …a jiné oficiální osobnosti (1976), poetický příběh o přátelství psa a jeho pána Bílý Bim, Černé ucho (1977), válečné drama Fronta v týlu (1978), normalizační agitka o stavbě pražského metra Píseň o stromu a růži (1978), válečné drama V týlu nepřítele (1982), politické drama Evropský příběh (1984), válečná epopej Boj o Moskvu – Agrese (1985) a Boj o Moskvu – Tajfun (1985), společenská satira Zabít Draka (1988), adaptace románu F. M. Dostojevského Běsi (1992), oscarové drama z období stalinských čistek Unaveni sluncem (1994), romantické drama Bulvární román (1995), úvaha o životě H. Ch. Andersena Život bez lásky (2006).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.11.2013
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.